Jaro je překrásné roční období. Zima začíná ustupovat, cítíme vlahý vonící vzduch a v přírodě začínají rašit mnohé bylinky. K našemu posílení i pročištění.

Bydlím pod Petřínem, který se časně na jaře nejprve zazelená mým oblíbeným česnekem medvědím. Tohoto "divokého" příbuzného česneku lze objevit doslova po čichu, neboť jeho svěže zelené lístky voní intenzivně a příjemně právě po česneku, někomu připomíná vůni pažitky či obecně cibulovin. Čerstvé listy lze po omytí konzumovat buď přímo - ať již do salátu, místo pažitky do polévek, tvarohu a dalších pochoutek, nebo po uvaření k přípravě špenátu. V něm je zvláště výborný ve směsi s kopřivami. Ty začínají růst zanedlouho po česneku medvědím.

Kopřivy můžeme v přírodě nalézt téměř všude. Jde přitom o jednu z nejsilnějších bylin na čištění krve. Nejčastěji se užívají ve formě čajového nálevu, ale zbylé listy kopřiv je škoda vyhodit - povaříme-li je, můžeme je poté upravit jako špenát. Nejlepší jsou mladé, dokud jsou jemně zelené. Dejte však pozor: kopřiva nejen že pálí, ale má i velmi mnoho účinných látek. Proto obzvláště tehdy, konzumujeme-li kopřivy vcelku, měli bychom je užívat umírněně. Přemíra škodí, byť jde o poklady. Zjistíme-li, kolik tyto bylinky obsahují nepostradatelných látek, ať již minerálních (např. hořčíku, křemíku apod.), vitaminů (karotenoidů, kyseliny listové atd.), či dalších, musíme v duchu smeknout.

Téměř všude roste i třetí ze zázračných bylinek, vhodných k jarním očistným kůrám - pampeliška. Nejchutnější jsou čerstvé mladé lístečky, které můžeme užít do salátů, polévek pomazánek, i jinak. Pampeliškami lze mimo jiné významně posílit funkci jater, která zaujímají klíčové postavení při detoxikaci organismu.

Obecně má být jaro v kuchyni ve znamení vůní čerstvých bylinek, salátů, klíčků a dalších šťavnatých surovin. Těch nám naštěstí s postupujícím jarem příroda nabízí stále více, stačí se pouze rozhlédnout a všímat si jejích darů. Při všech samosběrech je však nutné přistupovat k přírodě ohleduplně a s citem. Mějte též na paměti, že do přírody bychom neměli chodit loupit a drancovat. Představte si, že vás stále pozorují v ní přítomné bytosti. Proto nezapomeňte nejprve poprosit a poté poděkovat! Samozřejmě, že byliny je třeba trhat v co nejméně znečištěných oblastech. Vyjděte si tedy na delší jarní procházku, i pohyb nám prospěje!

Proč je třeba pročistit tělo?

V zimě většinou jíme více živočišných potravin, tuků a dalších hůře stravitelných potravin. Ty zatěžují trávicí orgány a zanášejí tělo mnohými nepotřebnými látkami. Koncem zimy se proto v našem těle nachází nemálo odpadních a dalších škodlivých látek. Proto je prospěšné podpořit jejich vylučování z organismu.

1. Pro dostatečné vyplavování škodlivin z těla je v prvé řadě třeba zvýšit příjem vhodných tekutin, nejlépe pramenité vody či bylinných čajů. Užití čistících čajů by mělo být založeno buď na znalosti jejich účinku, či na radě odborníka. Obecně se doporučuje vypít dva až tři litry za den. To je však závislé na potřebách organismu, zdravotním stavu (největší pozor je třeba dát u osob s poruchami ledvin a oběhového systému) i dalších vlivech. Potřebné množství je proto lepší stanovit po konzultaci s odborníkem.

2. Velmi důležitá je i podpora peristaltiky a z toho vyplývajícího dostatečného vyprazdňování střev. Proto je obecně třeba zvyšovat příjem potravin obsahujících dostatek vlákniny. Ta patří k nestravitelným součástem naší stravy, které rychleji procházejí střevním traktem, přičemž na sebe navazují mnohé pro organismus škodlivé látky a jako "smetáček" je vymetají z organismu. Nejvhodnějšími zdroji bohatými na vlákninu jsou hlavně výrobky z celých zrn (vločky, müsli, tmavý chléb apod.) a samozřejmě ovoce a zelenina. Jak velké množství těchto potravin bychom měli zařadit do našeho jídelníčku závisí na potřebách našeho organismu, na četnosti vyměšování a na zdravotním stavu. Někdy se naopak doporučuje snižovat příjem nestravitelné vlákniny, např. při onemocnění střev či slinivky. Proto je výrazněji zvýšené množství vlákniny lépe zařazovat teprve po konzultaci s odborníkem.
Pokud do stravy zařazujeme optimální množství vhodných tekutin a vlákniny, dáváme tělu nejpřirozenější prostředky k jeho pročištění. Dojdeme-li k závěru, že náš organismus potřebuje výrazněji podpořit odstraňování a vylučování toxických látek, považuji namísto četných jednostranných dietních systémů za mnohem vhodnější běžný půst.

Podpoření očisty organismu půstem

Očistné působení půstů je známé již dlouho. Jestliže organismus nedostává výživu zvenčí, získává potřebné látky z vlastní tkáně autolýzou, což je jakési "vnitřní sebestravování". Naštěstí je toto odbourávání řízeno tak moudře, že nejdříve jsou vždy stravovány nejméně potřebné součásti organismu (zásobní a odpadní látky, nemocné tkáně, apod.), čímž se pročistí. Proto všechna velká náboženství předpisovala určitá údobí půstů. Při krátkodobém vynechání potravy se u většiny lidí neprojeví žádná škodlivá změna.
Po vyčerpání zásob daného organismu, což může být po několika dnech až týdnech, však není možné udržet potřebné složení krve. Pokud tedy hladovění či vyřazení některé důležité složky stravy překročí dobu závislou na stavu daného organismu, dochází nejprve k neplnění některých z jeho funkcí, poté k onemocnění a v krajním případě až ke smrti. Proto by měl rozsah půstu, jeho průběh atd. jednoznačně vycházet z potřeb daného člověka a samozřejmě ze zdravotního stavu jeho organismu. Bez rady odborníka by neměly půst provádět osoby podvyživené, trpící na některé poruchy metabolismu, s cukrovkou, malé děti a další výrazněji oslabené. Každý by měl zvážit, zda je schopen vhodnost půstu určit sám, či se poradí s odborníkem. Půst není vhodný pro každého - vždyť co jednomu prospívá, může druhému uškodit! Kromě toho tělo reaguje na půst jinak poprvé, než po častějším opakování. Pokud vám tedy někdy "ostřílení hladovkáři" tvrdí, že několikatýdenní půst nic není, berte to s rezervou. Samozřejmě, že se k tomu můžete postupně dopracovat, nejlépe s pomocí někoho vědoucího, ale chce to svůj čas. Pro začátek obecně doporučuji zařadit raději tzv. "odlehčovací den", při němž budete přijímat čistě rostlinnou stravu, vhodné pročišťující byliny a další přirozené suroviny. Pokud se nebudete skutečně cítit dobře, vezměte si kousek chleba, abyste se nedostali do hypoglykemické krize (tj. nízké hladiny krevního cukru). U výraznějších zásahů do krevního složení je třeba skutečné opatrnosti!
Jak bude daný organismus reagovat závisí i psychické zátěži. Někoho může vyděsit představa, že by neměl celý den nic jíst. A přitom jednodenní půst není skutečně nic hrozného! Zvážíme-li výše uvedené okolnosti, jde o nejbezpečnější očistnou metodu.

Jednodenní půst

1. Předně je třeba vybrat vhodný den. Například astrologové doporučují jako nejlepší dny pro půst postavení Měsíce v novoluní, úplňku a ve čtvrtích (v kalendáři označované kolečky či půlkruhy). Za nejdůležitější však považuji brát v úvahu hlavně to, jakou činnost na daný den plánujete, neboť při půstu není vhodné vykonávat těžší fyzickou práci, oslabuje i psychická zátěž, nízká okolní teplota (tělo má zhoršenou termoregulaci), atd. Pokud to je možné, vyberte si klidnější den. Nejlepší je snažit se naslouchat svému organismu, sám vám napoví. Princip je jednoduchý: některý den zjistíme, že vlastně ani nemáme takový hlad a poté jednoduše nejíme. Chuť k jídlu se též ztrácí s nástupem některých nemocí. I v tomto bychom se měli podřídit potřebám našeho těla. Je však třeba dát pozor na déletrvající odmítání veškeré stravy, které může vyplývat z psychických či trávicích poruch.
2. Den před půstem je vhodné k podpoře vyměšování dle možností zařazovat co nejvíce potravin s dostatkem vlákniny. Pokud by někdo v této době trpěl na zácpu, je před započetím půstu lépe provést výplach střev (klystýr).
3. V den půstu pijte, nejlépe dostatek kvalitní pramenité vody či vhodného čaje (např. šípkového). Pokud se někdo cítí oslabený, do čaje dát trochu medu a šťávy z citronu. Lze zařadit některou z čistých ovocných šťáv, zeleninové či ovocné vývary, apod.
4. Ráno je vhodné začínat sprchou či koupelí, což lze opakovat i vícekrát v průběhu dne. Také se doporučují masáže a prokrvování kůže, neboť ty napomáhají lepšímu vylučování odpadů lymfatickým systémem a kůží. Je-li to možné, zařaďte i mírné cvičení, např. protahovací, uvolňovací a dechové cviky, nejlépe v přírodě.
5. V průběhu hladovění se mohou vyskytovat některé doprovodné jevy pročišťování organismu, jako je nevolnost, bolest hlavy, apod. V těchto případech je vhodnější více odpočívat, dostatek tekutin a tepla, poslouchat uklidňující hudbu a snažit se nemyslet na to, že hladovíme.
6. Následující den se nazývá návratná doba, která má být stejně dlouhá jako půst. Ráno je třeba věnovat dostatečnou pozornost hygieně. Máme-li povlak na jazyku, odstraníme jej např. lžičkou. Nejdříve pijeme. Strava má být po hladovkách lehce stravitelná, postupně zvyšovat její množství, přičemž je třeba sledovat odezvu organismu.
Nejprve zkuste ovoce a mléčné výrobky , třeba jogurt ochucený zavařeninou. K tomu lze přidat předem nabobtnané ovesné vločky, některá semínka či ořechoviny. Další hodnotné pokrmy lze v průběhu dne připravit z obilovin, zeleniny, (jak čerstvé, tak vařené) a ostatních vhodně upravených přirozených surovin. Jak velké množství stravy můžeme jíst i co je závislé na stavu organismu a také zda cítíme potřebu ještě se očišťovat, či naopak doplňovat živiny. Vhodné je zařazovat spíše více jídel za den po menších porcích. Sebeovládání při hladovění i při návratné době může být dobrým začátkem k našemu umírnění a pomůže nám dokázat si odříci některé škodlivé pochutiny. Obecně bychom se ale měli snažit o celkové zlepšení naší životosprávy!
Na závěr je třeba dodat, že krátkodobé zdržení se jídla je užitečné nejen pro očistu organismu, ale poskytuje odpočinek našemu trávicímu systému i centrální nervové soustavě. Kromě toho nádherně osvěží a projasní naší duši. Poté do nás mohou snáze proniknout i světlé paprsky, které v jarním období sílí nejen vlivem přibližujícího se Slunce.
Otevřme se jim pokud možno co nejvíce!

Ing. Vít Syrový

Co pít při jarním půstu?

Důležité je při půstu pít a tak doslova omývat unavené a zanesené tělové buňky, ať se nacházejí kdekoli v organismu (slinivka, játra, plíce, srdce, mozek). Pokud lékař souhlasí, denně vypít dva až tři litry tekutiny, nejlépe bylinné čaje nebo minerální vody. Člověk trpící záněty průdušek může popíjet květ podbělu či nať mateřídoušky, se sklony k žaludečním vředům meduňku a jitrocel, s unavenými játry ať denně popíjí ostropestřec mariánský, semeno a kořen pampelišky atd. Velmi vhodný a osvěžující čaj plný vitaminů vhodný pro každého: nať třezalky, nať řepíku lékařského, list jahodníku a list maliníku, vše stejným dílem. Udělat nálev (spařit a nechat vyluhovat alespoň 30 minut), dát do termosky a popíjet přes den, jedna čajová lžička této směsky na jeden šálek vroucí vody. Po šesti týdnech je vhodné si podle odborníka dopřát bylinný čaj jiného složení (návyk organismu na stejné léčivé látky, nebezpečí vzniku alergií). Neslazené minerální vody zase dodávají patřičné minerální látky (vápník, hořčík, draslík, selen, zinek a další). Nepít alkohol.

MUDr. Jan Miklánek

Čistící zelený nápoj

je za syrova ve vodě rozmixovaná směs léčivých bylin. Využívá nejen jejich léčivých vlastností, ale i chlorofylu, listového zeleného barviva, které je v zahraničí velmi oceňováno. Dodává velké množství vitaminů, minerálních látek, stopových prvků, bioflavonoidů, polyfenolů a dalších antioxidantů a biologicky aktivních látek. Čistí organismus a zvyšuje jeho obranyschopnost.
Zelený nápoj byl s výbornými výsledky klinicky zkoušen na pacientech s pokročilou tuberkulózou plic, žaludečními vředy, různými typy rakovin, infekcí, hypertenzí, chorobami jater i střev …
Co potřebujeme k jeho přípravě? Tři hrsti kopřivy, hrst listů pampelišky, hrst listů řebříčku, tři hrsti lístků jetele lučního nebo vojtěšky lucerky. Vše opereme pod tekoucí vodou, do mixéru dáme půl litru vlažné vody, pustíme jej a po troškách přidáváme bylinky. Mixujeme pět minut. Je možno i mixovat po částech, poté vše smícháme ve velké porcelánové nádobě a necháme nejméně dvě luhovat. Pak scedíme přes plátno a vlažné pijeme. Uschovat můžeme v chladničce nejdéle do druhého dne, případně vlít do koupele. Nesladit. Byliny můžeme sbírat až do konce listopadu.
Chuť zeleného nápoje můžeme upravovat vzájemným poměrem bylin: pampeliška je hořká, jetel sladký, kopřiva a řebříček neutrální.
Dobu přípravy zeleného nápoje včetně sběru bylin odhadují bylináři na půl hodiny.