Dotazy čtenářů:

KAM SE PODĚL VLAŠTOVIČNÍK?
Již nějakou dobu se amatérsky zabývám reflexní terapií a alternativní medicínou vůbec. V knihách Ing. Janči se často doporučuje vedle reflexní terapie i užívání vlaštovičníkové tinktury. Dá se někde sehnat?
Jiří Soukup, Brno

Nechci lézt do zelí, resp. do bylin kolegovi Zentrichovi, ale protože vlaštovičník opravdu patří k základní výbavě reflexních terapeutů a nejste jediný, kdo se po vlaštovičníku pídí, přispěji svými zkušenostmi. Vlaštovičník větší je jedna z nejlepších bylin, působících příznivě na všechny orgány látkové výměny: žlučník, játra, slinivku, slezinu, žaludek, ledviny. Nezastupitelný je zejména při léčbě všech dysfunkcí žlučníku i jejich vnějších projevů, jako jsou bolesti kloubů (tenisový loket, kyčle), kožní potíže v okolí loktů a dalších kloubů, zažívací potíže, zácpa, nervozita, aj. Použití „živého“ vlaštovičníku na bradavice je všeobecně známé. Pro své výjimečné schopnosti byl naším farmaceutickým lobby označen za „nežádoucí“, zatímco jinde se z něj vyrábějí i léky proti rakovině…

Jako v pohádce se nabízejí tři možnosti:

1. Udělej si sám. Přesný návod na výrobu vlaštovičníkové tinktury v ředění D3 pro potřebu svou a nejbližšího okolí najdete v Jančově Praktické homeopatii, chce to trochu chemické zručnosti. Známý brněnský léčitel Dušan Tomek (který právě připravuje pro Meduňku přílohu o čínské medicíně v praxi našich léčitelů) slibuje uvést návod na tinkturu z kvašeného vlaštovičníku na svých webových stránkách: www.dusantomek.cz. Dočkáme se, Dušane?
2. Volně prodejná homeopatika. Pod latinským názvem Chelidonium majus lze koupit v lékárně homeopatické „kuličky“. Obvyklé ředění je 9 CH. Jsou určeny k vnitřnímu použití, ale je možné je i lepit na reflexní plošky či jednotlivé akupunkturní body.
3. Nový objev. Letošní Ecolife přinesl novinku: gely z živých bylin, mj. i z vlaštovičníku. Můžeme jím potírat reflexní plošky potřebných orgánů či přímo odpovídající místa na těle. Měly by je prodávat zelené lékárny.

ZEMĚ JAKO TERAPEUT
Slyšela jsem, že nás při chůzi naboso bolí jen reflexní plošky těch orgánů, které nejsou v pořádku. Je to pravda?
Iva Novotná, Otrokovice

Léto je ideální roční období, kdy se můžeme více sblížit s matkou Zemí, ze které pochází vše živé, i my. Všichni, kteří se zabývají reflexní terapií nebo chtějí udělat něco pro své zdraví, by neměli zapomenout na bosou chůzi. Příležitost se najde všude: na procházce, při venčení psa, na dovolené u moře. Paní Iva má ale pravdu -- tak jako nás u reflexního terapeuta při mačkání nohou bolí právě ty reflexní plošky, jimž odpovídající orgány nejsou zcela v pořádku, stejně to platí u terapeutky Země. Čím jste zdravější, tím méně problémů budete mít s komplikovanými zemskými povrchy, jako jsou štěrkované cestičky či kamínková pláž. Komu z nás se podaří bez újmy se proběhnout po strništi jako to dělali naši předkové? Nezbývá, než trénovat a vedle mačkání reflexních plošek příslušných orgánů postupně zvyšovat náročnost terénu při bosé chůzi. (Například ing. Janča doporučuje udělat si malou „kamínkovou pláž“ v krabici a přešlapovat v ní třeba při umývání nádobí – pozn. red.) Posílíte tak celkově svou imunitu a s „bosováním“ pak můžete pokračovat i v chladnějších obdobích roku. Čím větší zima, tím kratší dobu. Skončíme vždy dříve, než nám začne být zima a nohy hned obujeme do teplých ponožek a bot. Při dobrém celoročním tréninku a pokud nemáte vážnější ledvinové potíže si můžete klidně troufnout na prohřívající chůzi či běh ve sněhu. Sami uvidíte, jak účinná je reflexní masáž Země. A navíc – je zadarmo!

Tip pro všechny:
Při „bosování“ mezi sedmikráskami či pampeliškami se můžete i ohnout a trochu se popást. Prospějete svým játrům i dalším orgánům.