Alternativní cesty
ke zdraví, jimž se v Meduňce věnujeme, to jsou i tradiční a netradiční léčebné
metody ze všech pohledů, které se k nám dostaly. Nyní vám představíme energii
reiki.
Pro zjednodušení pohybu v článku můžete využít níže uvedených odkazů:
Historie
Duchovní principy reiky
Reiky a bioenergie
Stupně a iniciace reiky
Léčitelé jsou nedůvěřivý
Reiky a reflexní terapie
Reiki a víra
Léčení lidským magnetismem
Duchovní léčení
Zmatky kolem reiky
Reiki a makrobiotika
Splynutí s Bohem a vesmírnými energiemi
Účinek energií snižujeme nevhodnou stravou
Jsme děti boží či energetické uzly?
Reiki
je japonský název pro "univerzální životní energii", božskou sílu,
která vše oživuje. Různí autoři podávají její historii podobně. Příběh se předává
z mistra na žáka a vždy v něm najdete zmínky jak o praotci léčitelů Kristovi,
tak i způsobech, jimiž vracel zdraví Buddha. Za současnou metodou reiki stojí
učení křesťanského duchovního Japonce Mikao Usuie. Zde je jeho příběh - krásný,
jako pohádka.
V roce 1822 při kázání na univerzitě v Kjóto se Mikao Usuie dva studenti ze
semináře zeptali, jak Ježíš prováděl zázraky uzdravení a zda by to také uměl.
Neuměl jim odpovědět. Uvědomil si, že Bibli rozumí pouze intelektuálně a Kristovo
léčení je pro něj tajemstvím. Tak začalo jeho životní hledání. Odjel do Ameriky,
kde sedm let studoval na chicagské univerzitě a stal se doktorem teologie -
ale to, co hledal, neodhalil. Ani v severní Indii, kde poté studoval svatá písma.
Tam se dozvěděl, že Buddha prováděl stejné zázraky jako Ježíš - léčil nemocné
a pracoval s energií. Vrátil se do Japonska, začal vyhledávat různé buddhistické
skupiny a zjišťoval, zda mniši dokáží léčit. Ti mu ale vysvětlovali, že se zaměřují
jen na ducha a léčbu těla přenechávají léčitelům. "Léčbě těla se už nevěnujeme,"
prohlašovali. Dr. Usui vstoupil do kláštera, pod vedením zenových mnichů začal
studovat historické spisy o Buddhovi a snažil se najít doklady o jeho metodě
léčení. Naučil se čínsky a také sanskrt, aby mohl čerpat z nejstarších spisů
a suter. Až když se stal mistrem sanskrtu a začal studovat spisy tibetské buddhistické
sekty, objevil to, co považoval za klíč k léčbě. Podle pokynů ve spisech meditoval
a bylo mu řečeno, aby odešel na posvátnou horu Kurijama. Zde se postil, meditoval
a prosil, aby byl osvícen. Až mu jednoho dne vnitřní hlas sdělil, že jeho přání
bude po jednadvaceti letech hledání a jednadvaceti dnech půstu a meditace splněno.
Obloha se rozestoupila a zářivé božské světlo otevřelo jeho třetí oko. Kam dohlédl
se rozpínala pestrobarevná duha, z níž vyplouvaly zlaté, bílé, modré a fialové
bubliny. V každé byl holografický znak, s nímž se seznámil ve spisech s tibetským
buddhistickým učením. Božský hlas mu řekl: "Toto jsou klíče k léčbě. Nauč
se je a nedovol, aby byly zapomenuty." Když pak dr. Usui spěchal do kláštera,
aby se svěřil mnichům se svým zážitkem, poranil si palec na noze. Jakmile se
svého zranění dotkl, zpozoroval, že bolest zmizela a krvácení se zastavilo.
Uvědomil si, že energie jeho rukou se změnila a dokáže léčit. Svého léčitelského
umění plně využíval sedm let a léčil hlavně ty nejchudší, na území žebráků.
Pak se objevuje v historii reiki zajímavý okamžik: dr. Usui poznal, že jeho
pacienti žebráci se jím nechávají léčit a poté se vracejí k navyklému způsobu
existence: odmítají převzít za svůj život jakoukoli odpovědnost a dále žijí
na úkor společnosti. Uvědomil si, že dělá pravý opak toho, co buddhisté - léčí
pouze tělo a ne ducha. Pokud pacientům pouze dává a nežádá od nich, aby za sebe
také převzali zodpovědnost, nedochází k výměně energie za poskytnutou službu.
Pochopil, že chce-li potřebným skutečně pomáhat, musí začít žít a pracovat podle
duchovních principů - a také to vyžadovat od lidí, jimž chce pomoci. Nové učení
nazval Duchovní koncepty a zahrnul v něm fyzické i duchovní aspekty reiki.
"Nekonečné zdraví začíná tím, že se duchovní aspekt člověka znovu probudí
pro bezpodmínečnou lásku Boha. Tento znovu probuzený člověk je potom plně zodpovědný
za své volby ve svém životě a je posilován ve svém sebeuzdravení. To je cíl
učení ThDr. Usuie a také i můj," píše v roce 1995 Mari Hall.
Je jich pět, jsou moudré a určitě by neměly v naší informaci o reiki chybět.
1. Dnes nechám odejít všechnu zlobu.
Zloba je škodlivá emoce, která nás vzdaluje od univerzálního vědomí. Zraňuje nás víc než toho, na něhož se zlobíme. Veškeré naše myšlenky vyvolávají příčiny i důsledky a být zlý je pro naši vnitřní harmonii a klid velmi destruktivní. Proto si vždy uvědom příčinu své zloby a také co požaduješ a očekáváš od života. Zloba je reakce, tvou odpovědí musí být láska.
2. Dnes zapomenu na všechna trápení.
Když se trápíme, zapomínáme, že vše má svůj božský účel. Je třeba si uvědomit, že záleží i na nás samotných, zda prožijeme den bez trápení. Pak pochopíme, že klid a oporu lze najít nahoře ve vesmíru. Když se trápíme, oddělujeme se od univerzální celistvosti a nevěříme v božský řád. Naše trápení nás omezuje. Odevzdejme se plánu našeho vyššího Já. Uvolni se a důvěřuj, že vše probíhá dle Božského řádu.
3. Dnes si připomenu, kolik milosti se mi dostalo.
Připomenout si milost znamená být vděčný za všechnu hojnost, jíž se nám v životě dostalo. Musíme být vděčni i za to, že jsme tuto milost poznali. Musíme věřit, že bude opětována. Poděkování za milost přitahuje další požehnání. Náš strach, že se nám něčeho nedostane, brání dosažení toho, co je skutečně naše. Záleží jen na nás, co jsme schopni vidět. Co vidíme, to můžeme mít. O čem přemýšlíme, to bychom měli vytvořit. Jestliže máme cítit milost a požehnání, budeme i na další cestě milostí a požehnáním obdařeni. Uvědomuji si, kolik požehnání se mi dostává a projevuji vděčnost.
4. Dnes budu poctivě dělat svou práci.
Žít poctivě znamená ztotožnit se s našim přesvědčením. Poctivé bytí, postavení se pravdě tváří v tvář za všech okolností - jen tak můžeme mít harmonický život. Jestliže jsme poctiví, přenášíme to i na ostatní. Poctivostí ve své práci posilujeme pravdu a lásku pro sebe i ostatní. Tato poctivost vnáší harmonii do našeho života a celého světa, ulehčuje nám naše úsilí. Jak poctivě tento princip přijímáme, tak se před námi otevře náš život.
5. Dnes budu laskavý ke všem bytostem.
Podle toho, jak milujeme všechny živé bytosti a jsme k nim laskaví, získáváme smysl pro sounáležitost. Všchni jsme jeden pramen. Když nemilujeme ostatní, nemůžeme opravdu milovat a respektovat sami sebe. Vše, co od nás vychází, zasahuje druhé - a naopak. Všichni jsme odrazem božského světla.
Dr. Usui
vyučoval reiki v Japonsku až do roku 1893, kdy zemřel. Měl šestnáct žáků, z
nichž učinil mistry a učitele reiki. Byl mezi nimi i lékař Chujiro Hayashi,
jehož pověřil uchováním tradice své školy - jmenoval ho Velkým mistrem reiki.
Doktor Hayashi založil první kliniku reiki v Tokiu. Když začala druhá světová
válka, tušil, že v ní zemře mnoho mužů a naučil proto reiki i několik žen. Jednou
z nich byla Američanka japonského původu Hawayo Takata, kterou sám s pomocí
reiki vyléčil z chronické údajně nevyléčitelné choroby. V roce 1941 se po něm
stala Velkým mistrem. Vyučila 22 mistrů reiki v USA a v Kanadě a v roce 1980
založila Americkou asociaci reiki. V roce 1995 už pracovaly další tři organizace:
v USA The Reiki Alliance (Aliance reiki) a The Radiance Technique Association
International (Mezinárodní asociace zářivé techniky). V Evropě Mari Hall založila
International Association of Reiki (Mezinárodní asociace reiki) s hlavním sídlem
v Liberci a pobočkami ve Skotsku a Polsku. Ve světě tehdy pracovalo na šest
stovek mistrů reiki. Mari Hall upozorňovala, že mnoho z nich se snaží metodu
reiki rozšířit tím, že k základní tradiční technice přidávají své specializace
- metafyzické, ezoterní, duchovní či holistické učení. Ač Mari ve svých knihách
žádá, aby všichni mysleli především na to, že léčení reiki pochází z nekonečných
zdrojů Boha a jeho lásky, otevřela nakonec i ona své učení reiki dalším metodám.
Po základních knihách "o životodárné energii reiki" začala psát i
na téma reiki a reflexologie, reiki a léčení krystaly, reiki a kineziologie,
reiki a léčení barvami ...
Často jsem se snažila zjistit, čím se vlastně liší léčení bioenergií, prastarou
přírodní metodou, od reiki. Moc rozdílů jsem nenašla. Například Ing. Zdeněk
Jermář před lety v článku Filozofie bioenergetiky napsal: "Bioenergii mnozí
pokládají za všeuzdravující lidskou energii, jiní za energii Boží či vesmírnou.
Lékaři ji neuznávají vůbec, odvolávaje se na absenci důkazu, že bioenergie je
skutečnou energií vyššího řádu se všemi atributy. Domnívám se, že takový důkaz
je možno podat, a to dokonce na teoretické úrovni." Kdyby místo názvu bioenergie
užil reiki, změnilo by se něco? Ale teoretici léčby energií důsledně používají
svých názvů, ať už bioenergie, bioterapie, čchi, magnetizování a dalších, všichni
také vzpomínají, že tímto způsobem léčil Ježíš - ale žádný z nich se nezmínil
o reiki. Takže nezbývá, než se pro další informace o reiki opět vrátit k jejím
vlastním autorům.
Existují čtyři stupně metody reiki. Mari Hall nám je představila následovně:
1. Reiki 1. stupně
Jsou vám
znovuprobuzena a naladěna čtyři energetická centra - čakry.
1. Aktivací srdeční čakry se vaše srdce otevře neomezené lásce.
2. Aktivací krční čakry se otevře dráha k vašemu vyššímu vědomí a získá se důvěra.
3. Aktivací čakry třetího oka dojde k oživení vaší intuice.
4. Aktivace korunní čakry vás otevře k přijímání bezpodmínečné vibrace energie
reiki.
Naladění na reiki je trvalé. Jakmile je člověk mistrem reiki znovuprobuzen,
je mu umožněno převádět reiki energii do sebe a do ostatních po celý zbytek
života. Není zapotřebí žádné změny myšlení k "zapnutí" proudu reiki
energie. Pouze přiložením rukou na sebe či jiného člověka se srdce otevírá lásce
a vy automaticky převádíte energii. Naučíte se pracovat na sobě a na ostatních.
První stupeň je základem pro všechny ostatní a musí být pečlivě zvládnut, abyste
byli připraveni pro následující stupně.
2. Reiki 2. stupně
Dochází k iniciaci čaker v dlaních. Pracujete s mocnými symboly spojenými s reiki 2. stupně. Použitím symbolů a iniciovaných rukou můžete znásobit množství energie, kterou čerpáte pro sebe a pro ostatní. Dále se studenti učí pracovat v oblasti emocionální a duševní na odpoutávání se od problémů a také působit na dálku. Přenos energie je intenzivnější , její použití je koncentrovanější a hlubší.
3. Reiki pokročilá - dobrodružství sebeobjevování
Pracuje s celým systémem čaker. Zahrnuje to i další kurzy, které byly vytvořeny k prohloubení vlastních prožitků a aby dali lidem více prostředků při pomáhání ostatním. Mari Hall učila kurz pro pokročilé v trvání devíti měsíců. Setkávala se s žáky jednou za měsíc a dávala jim i domácí úkoly. Na tyto kurzy přiváděla i další lektory, kteří rozšiřovali znalosti účastníků. Hovořila o úzkém vztahu mezi studentem a mistrem.
4. Reiki 3. a 4.stupně
Je krokem
na cestě stát se mistrem reiki. Dochází k iniciaci tří zbývajících hlavních
čaker (solar plexu, křížové a kořenové čakry). Tento výcvik trvá dva roky a
student nesmí mít ani nejmenší pochyby o tom, že jeho posláním je stát se mistrem
reiki.
Cokoliv řeknete či uděláte, vše je projevem reiki. Žijete svou reiki, jste reiki!
Mistr reiki rozhodne, kdy jste připraveni a pak vás zasvětí. Ne každý je schopen
podstoupit cestu za mistrovstvím v reiki. Je plná požehnání. Abyste se stali
mistrem reiki, musíte obětovat i hodně peněz, což je pro mnohé velkou překážkou.
Ale člověku, který toužít stát se mistrem reiki, to stojí za to.
Věřím, že reiki je přítomná ve všech živých bytostech. Je to něco, s čím se
narodíme a co v nás spí, dokud nenastane chvíle, kdy v nás mistr reiki tuto
energii probudí. Během počátečního iniciačního procesu se ve vás znovuprobouzí
vnitřní uzdravující aspekt a vy jste tak naladěni k přijímání reiki energie.
Každý člověk má s tímto počátečním procesem jiné zkušenosti, neboť každý jsme
jedinečnou individualitou. Mnozí jsou hluboce dojati. Jejich životy se do jisté
míry mění a tyto změny bývají již trvalé.
Tam, kde je láska, odehrávají se velké změny a uzdravení. Když vás jednou mistr
reiki znovuprobudí, jste schopni přenášet energii na sebe a druhé lidi. Položte
ruce na tělo druhého. Rukama se dotýkejte zlehka a uvolněně, jakýkoliv tlak
nebo tíha vašich rukou by mohla být léčenému nepříjemná. Sami musíte být uvolněni,
v pohodlné poloze. Měli byste ucítit teplo, nebo mírné brnění. Ruce nechte na
místě, dokud je tento pocit intenzivní. Když pocity zmizí, je to signál, že
místo je v energetické rovnováze a vy můžete své ruce přemístit. Energie vždy
prochází dlaněmi a konečky prstů vašich rukou.
Působení obvykle trvá hodinu. Je lepší působit vždy na celé tělo, tak ovlivňujete
jak příčinu, tak důsledek nemoci. Na děti stačí polovina času, dětské tělo je
menší. Působení pouze na jednu oblast trvá asi 20 až 30 minut. Denní aplikace
reiki po dobu 20 až 30 minut pomůže udržet tělo v rovnováze a je prevencí proti
stresu a nemocem. Při působení vždy důvěřujte jen své vlastní intutici a reagujte
na svůj vnitřní hlas.
Svým studentům Mari Hall říkala: "Nejsem váš guru a nejsem vševědoucí.
Vy sami jste svými nejlepšími učiteli. Já s vámi jdu pouze jako milující sestra,
která vás podporuje v tom, co děláte. Tím, že učím já vás, učíte i vy mne. Rozhodnete-li
se jít po cestě reiki, doufám, že nebudete hledat vůdce, ale najdete někoho,
kdo půjde vedle vás od začátku vaší cesty s touto báječnou formou přirozeného
léčení."
Zajímavou radu pro zájemce o iniciaci v reiki jsem našla v Týdeníku Karlovarska
(č.2/2004). Autorka jejich "čarodějnické stránky", kterou si s potěšením
čtu, se podepisuje teta Kateřina. V článku o reiki doporučuje: "Zasvěcením
reiki může projít každý, není třeba k tomu mít zvláštní předpoklady. Je ale
třeba vědět, co se při zasvěcení odehrává. Naše fyzické tělo má totiž oproti
té nejvyšší energii daleko nižší vibrace. Proto tato energie nemůže procházet
fyzickým tělem. Pokud ale projdete tradičním způsobem zasvěcení do reiki, vaše
vibrace se těm nejvyšším přizpůsobí natolik, že tato energie bude moci skrze
vás volně proudit, kdykoli si to budete přát. A vy ji budete moci přikládáním
rukou předávat dál. Nebudete tak vydávat energii vlastní a vyčerpávat se, ale
tu nejvyšší a nejinteligentnější, která bude pracovat sama. To nejdůležitější
je vědět, jak poznat, ke kterému mistrovi reiki pro zasvěcení jít. Není totiž
mnoho těch, kteří zasvěcují tradičním způsobem. Někteří mění tzv. technologický
postup při zasvěcování. Snad proto, že je to tak naučili jejich mistři. Ale
reiki po jejich zasvěcení buď neproudí vůbec, nebo jen dočasně. Takoví mistři
si to, bohužel, ani dodatečně neověřují. Pokud tedy budete hledat správného
mistra reiki, jehož zasvěcení by vám vydrželo na celý život bez ohledu na to,
zda reiki používáte či ne, vždy se ptejte, jak probíhá jeho zasvěcování do prvního
stupně. Správně totiž musí proběhnout čtyři zasvěcení ve dvou dnech. Znamená
to, že čtyřikrát musíte být několik minut o samotě se svým mistrem, který vykoná
potřebný obřad. Mezi jednotlivými zasvěceními musí být minimálně tříhodinová
přestávka, maximálně však 24 hodin. Proto se zasvěcení obvykle provádí ve dvou
dnech, kdy se také naučíte, jak s reiki prakticky pracovat. Takové zasvěcení
vydrží na celý život. Nechoďte proto tam, kde vám nabízejí, že vše zvládnou
za den, či provádějí zasvěcení hromadně. Možná vám potom bude příjemně, jako
po meditaci, ale jen zbytečně utratíte peníze a reiki umět nebudete. To, co
budete předávat, je vaše osobní energie a ta je vyčerpatelná. Technika tradičního
zasvěcení do reiki byla člověku předána bohem a myslím, že by ji neměl z vlastní
vůle měnit. Přesto to mnoho tzv. mistrů dělá. Nenechte se zavést na nesprávnou
cestu, ale ani tímto poznáním odradit od reiki. Je to ten nejspolehlivější nástup
na svobodnou duchovní cesti."
Myslím, že
teorie reiki je pozitivní a velmi zajímavá. Přesto jsou naši léčitelé bioenergetici
vůči reikistům ostražití. Podle nich ne každý, kdo se honosí i vysokými stupni
reiki, skutečně dokáže pomáhat lidem. Absolventi kurzů, které nabízejí, že naučí
léčit energií každého, bývají fyzicky i psychicky labilní. Podle zkušených bioenergetiků
se někteří lidé rodí s talentem hudebním či malířským, jiní, i kdyby tisíckrát
chtěli a snažili se, nikdy nic pořádného nezahrají či nenamalují. Stejné je
to s talentem k léčení energií. "Průtok energie", který je základní
podmínkou k léčení, je v podstatě vrozený, nebo, jinak řečeno, je "darem
od Boha". Nedá se naučit, musíte si jej získat svým chováním a postojem
k životu. Dnes je ale mnoho lidí hnáno vnitřní potřebou pomáhat druhým. S vírou
a nadějí se hlásí na kurzy, které slibují, že je naučí léčit. Ale, jak známo,
co není shůry dáno, v apatyce nekoupíte. Zkušení léčitelé proto všem zájemcům
o léčitelství doporučují, aby napřed hledali cestu v duchovní relaxaci a lásce
k Bohu a pak jim bude dovoleno pomáhat. Nemusí to být zrovna průtokem energie,
ale láskou a vírou. Pokud někdo toto opomíjí a hledá jinou cestu, oslepuje sám
sebe jakousi vnitřní myšlenkou, že pokud bude chtít, dokáže pomáhat dodáváním
energie. Takový člověk škodí sám sobě. Za prvé vydává svou vlastní energii,
která mu pak chybí a tím si ubližuje na zdraví. Za druhé - nedokáže se ubránit,
aby nemoc z druhého člověka, která se proměňuje v energii, nepronikla k jeho
astrálnímu a následně fyzickému tělu. A do třetice (to platí obzvlášť pro ty,
kteří chtějí na nemoci a neštěstí jiných vydělávat nebo si hojit vlastní komplexy,
dokazovat si, že jsou něco víc, než ostatní) - těmto lidem nehrozí jen vydávání
vlastní energie či přenos nemoci, ale stavějí proti sobě Boha. A všechno, co
nevychází z upřímného srdce, je po zásluze potrestáno - jak na duši, tak na
těle. Proto zkušení léčitelé radí všem, kteří chtějí pomáhat nemocným, aby se
raději přihlásili na kurzy, kde se mohou naučit pomáhat starými osvědčenými
a každému dobrému člověku dostupnými metodami, jako je bylinářství, reflexní
terapie či akupresura. Je rovněž důležité pochopit, že jen duchovní postoj a
správná životní cesta vedou k uzdravení. Léčitelé jsou vždy jen pomocníky, kteří
mohou dodat k tomuto hledání potřebnou životní sílu.
A co na obavy, že na sebe absolventi kurzů reiki mohou "přetáhnout"
nemoc člověka, jemuž se snaží pomoci, říká Mari Hall? "Často se může stát,
že ucítíte sami na sobě bolest léčeného. Není to nic neobvyklého. Většinou cítíte
bolest ve stejné oblasti, jako postižený. Neznamená to však, že byste jeho bolest
přebírali na sebe. Tento pocit je pouze jakýmsi ukazatelem, který vám říká,
kolik energie bude nemocný potřebovat, aby sa daná oblast přivedla do rovnováhy.
Reiki není systémem odebírání či přebírání bolesti. Jestliže cítíte bolest i
po skončení působení, znamená to, že jste se v určitém okamžiku (vědomě či nevědomě)
rozhodli ponechat si jeho bolest.
Je důležité naučit se rozeznávat své vlastní pocity, svou vlastní bolest a energii
od pocitů, bolesti a energie druhého člověka."
Ne nedůvěře zkušených léčitelů k reiki má podíl i vysoká cena kurzů. Zvláště
u vyšších stupňů jde o desítky tisíc korun. Třeba kurz na mistra reiki stojí
až padesát tisíc korun a podle některých léčitelů je to prostě koupený titul.
Právě vysoké částky za kurzy reiki například přivedly známého ruského léčitele
ing. Borise Tichanovského k rozhodnutí, že na jeho víkendových kurzech ozdravování
organismu (za cca 2000 Kč) mohli zájemci zdarma navíc získat hned hned několik
stupňů reiki.
Všichni každodenně „pracujeme“ s energií, ať už vědomě či nevědomě. Vždyť co jiného je, když obejmeme blízkého člověka, přitiskneme k sobě plačící dítě nebo se chytíme za tvář s bolavým zubem – a to nechávám stranou naše myšlenky, přijímání potravy, vylučování apod. Ani reflexní terapii jako metodu spočívající v působení na reflexní plošky jednotlivých orgánů a částí těla, si není možné představit bez energetických toků.
I REFLEXNÍ TERAPEUT PŘICHÁZÍ O ENERGII
Pokud člověk
mačká nohy sám sobě, vzniká uzavřený energetický okruh, mezi terapeutem a klientem
pak vzniká zákonitě jakási energetická výměna, které je potřeba věnovat pozornost.
I tato mince má totiž jako vše na světě dvě strany.
Nejprve si odhalíme tu zápornou. Kdo z nás nezažil, jak ho vyčerpal fyzický
kontakt s nemocným, starým člověkem či dítětem, nebo třeba jen spolucestujícím
v MHD? Lidově říkáme, že jsme „vycucaní“, což přesně popisuje situaci, kdy z
nás byla odsáta energie, protože jsme si ji dostatečně nehlídali. Pokud reflexní
terapeut nebo ten, kdo jeho roli přebírá, nemá své energetické hospodářství
zcela v pořádku, může se stát, že klient odchází po terapii v euforii plný nových
sil, zatímco terapeut je unavený a vyčerpaný. Přestože takový terapeut mnohdy
ještě dává na odiv, jak se umí obětovat pro blaho bližního, vzniká zde riziko
oslabení jeho vlastní ochrany a možnost „natáhnutí“ nemoci či jiných problémů
od klienta. Proto na kurzech reflexní terapie věnujeme velkou pozornost i práci
s energií, zejména ve smyslu energetické ochrany. Můžeme využít například myšlenky,
že se uzavíráme do ochranného energetického vajíčka nebo si navlékáme pomyslné
rukavice apod. Vedle energetických samouků mají v tomto směru velkou výhodu
především absolventi reiki, neboť v systému reiki je energetická ochrana automaticky
zakódovaná, takže již první zasvěcení, tj. otevření kanálu pro přívod vesmírné
energie, v sobě obsahuje ochranný mechanismus.
PŘEBÍRÁ ENERGETICKÉ INFORMACE Z NOHOU
A teď se
na možnost využití energie podíváme z té lepší stránky. Při reflexní terapii
mačkáme plošky na nohách s cílem povzbudit či naopak uklidnit nějaký orgán,
uvolňujeme krční páteř a provádíme celkovou masáž od krku až po kostrč. Podle
míry bolestivosti jednotlivých reflexních plošek si zároveň „vymačkáme“ diagnózu.
Kdo si připustí ve své mysli, že je schopen jemné energetické práce či je absolventem
reiki, nemusí při reflexní terapii čekat, až mu klient ohlásí, která ploška
a jak moc bolí. Sám totiž může odečíst reflexní diagnostiku na základě přijímání
energetických informací z klientových nohou a těla. Praktické využití to má
zejména při ošetřování malých dětí, nekomunikujících či jinak problematických
osob, ale i pro kontrolu výpovědí klienta (pokud by nechtěl přiznat, že ho nějaká
ploška bolí, zkušeného reflexního terapeuta nepřelstí). Po několika letech praxe
vyplňuji mnohdy diagnostický formulář automaticky na základě energetických informací
a doprovodné ústní vyjádření klienta je pro mě potvrzením, že mohu, ba dokonce
i mám své intuici věřit. Stejným způsobem „vyhmátneme“ i nejbolestivější místa
v oblasti krční páteře či na zádech. Při reflexním působení na jednotlivé orgány
či části těla často prokládáme samotnou terapii harmonizujícími hmaty, v naší
„odborné terminologii“ nazývané sendvič a žehlička. Nemůžeme přece do lidí jen
mnohdy dost citelně dloubat, ale je třeba organismus i zklidnit nebo uvolnit
a předehřát následně ošetřované místo. I při těchto hmatech má reiki i další
formy energetického působení své opodstatnění. Mnohdy blok na zádech povolí
spíše po přiložení „žehličky“, než po neustále se opakujících dloubavých atacích
do tkáně. Zároveň tak můžeme cíleně doplnit energeticky vyčerpané orgány klienta,
uvolnit spasmy a křeče, prohřát studené nohy a ruce i zbavit bolestí kloubů
či svalů. Stačí několikrát třít dlaně o sebe a správně nažhavenou žehličku přiložit
na potřebné místo. Správný terapeut se přitom napojí na nekonečný zdroj energie
a stává se prostředníkem, „kanálem“, pro její transport až na místo určení,
tj. ke klientovi. V žádném případě nedává energii ze sebe, neboť tím by klientovi
mnoho nepomohl a sám by si ublížil.
Propojení reflexní terapie a reiki vidím proto oboustranně velmi pozitivně.
Mezi absolventy reiki roste zájem o cílené energetické působení na člověka prostřednictvím
reflexních plošek a naopak řada absolventů Školy reflexní terapie ve svém dalším
vzdělávání využívá zase systému reiki pro lepší energetické působení na klienta
i pro svou vlastní ochranu.
Ing. Hana Smejtková
foto: Lubor Smejtek
Zajímavým
tématem pro zájemce o reiki je víra a použití modlitby při léčení. Mari Hall
píše, že zacházení s reiki není podmíněno vírou. Jste-li věřící, můžete před
přiložením rukou vyřknout tichou modlitbu k bohu, v něhož věříte, asi v duchu:
"Chci se stát prostředníkem pro tvou léčivou energii. Ať tato energie dospěje
ke všem, kdo si ji přejí přijmout."
Když jsem před pár lety připravovala k tisku následující článek křesťanského
publicisty dr. Františka Mráčka, tušila jsem, že podráždí některé reikisty:
ty, kteří tvrdí, že k tomu, aby dokázali pomáhat nemocným, nepotřebují prostředníka
- boha. Ale protože je to článek skutečně zajímavý, rozhodla jsem se opět riskovat
jejich nepřízeň.
Ve Slovníku
neologizmů (Academia Praha, 1998) je "reiki" vysvětleno jako léčení
osob vkládáním rukou, kdy vesmírná energie uvádí do souladu vnitřní stav lidské
osobnosti s okolním prostředím. Dokáže účinně stimulovat oslabený organismus,
je to metoda předávání energie. Potud citát. K uvedené charakteristice, která
vyvolává u mnoha lidí zmatek, je třeba uvést několik objasňujících poznámek.
Rozlišujeme dva zcela rozdílné způsoby léčení, při nichž se vkládají ruce na
člověka. V obou případech nemusejí být ruce v těsném kontaktu s člověkem, ale
mohou být od něj v určité vzdálenosti. V prvním případě, označovaném jako léčení
lidským magnetismem, léčitel položí ruce na člověka, popřípadě pohybuje rukama
v jeho blízkosti; po nějaké době, třeba 10 či 20 minutách, nebo za den, dochází
ke zlepšení zdravotního stavu. V některých případech je třeba působení opakovat
a tím postupně zlepšovat zdraví. Podstata léčení spočívá v tom, že někteří jedinci
(asi 5 % lidí) mají silnou tělesnou vitalitu (což je dar Boží), která způsobuje
kolem těla, zejména končetin, silné biofyzikální pole. Toto pole je dáno polem
jednotlivých buněk. Tato dílčí pole jsou u zdravého jedince orientována do jednoho
směru. Tito jedinci zpravidla potřebují méně spánku a jsou fyzicky výkonní.
Tato schopnost je důležitá zejména u sportovců. Běžní lidé mají pole jednotlivých
buněk slabší, a tedy slabší i celkové biofyzikální pole. Jestliže dojde k onemocnění
určitého orgánu, dojde navíc k disharmonii v nasměrování dipólových momentů
jednotlivých buněk (dílčí dipólové momenty mají různé směry), a tím k oslabení
celého pole těla člověka. Jestliže na nemocné místo zapůsobí člověk se silným
polem, nasměruje induktivně do jednoho směru jednotlivé dipóly buněk nemocného
místa, čímž dojde k procesu uzdravení. Jestliže příčina nemoci zmizí, může být
uzdravení téměř okamžité. Tento léčebný postup je podle dosavadních poznatků
vhodný pro onemocnění podmíněná zánětlivými procesy, dále pro nemoci související
se spasmy (některé typy onemocnění páteře, křečovitá onemocnění) a nemoci nervové
soustavy. Při tomto léčebném procesu dochází též k rozšiřování cév a prokrvení.
Při aplikaci na zánětlivé procesy je potřeba brát v úvahu, že u opouzdřených
zánětů (třeba zubů) může dojít za několik hodin k bolestivé reakci, což není
na závadu léčení. Při nervovém onemocnění se pacient cítí bezprostředně po zásahu
velmi dobře, ale pokud příčina onemocnění trvá, tak za den, dva je na tom stejně
jako dřív. Stává se, že někteří lidé o tomto daru nevědí, ale používají jej.
Například matka zcela přirozeně pokládá ruce (objímá) na nemocné dítě a tomu
zmizí bolest, nebo se zklidní a usne. U tohoto léčebného postupu nejde o žádné
předávání energie, jde pouze o indukci - obdobně jako tomu je u permanentního
magnetu, kterým magnetujeme měkké železo. Energie pole permanentního magnetu
se tím nezmenšuje. Tady není potřeba si vymýšlet domněnku, že jde o energii
z vesmíru. Léčitel může být unaven pouze pohyby rukou, ale nikoliv úbytkem energie.
Určitého nepříjemného pocitu v rukou se léčitel zbaví umytím rukou v chladné
vodě. Pro toto léčení musí léčitel mít od narození silnou fyzickou dispozici,
kterou nelze získat cvičením. Mohou ji mít různí lidé, i když o tom nevědí.
Po poučení mohou začít léčit. Stačí přiložit ruce a nechat je v klidu. Za chvíli
léčitel ucítí teplo v dlaních, mravenčení nebo tlak na ruce - léčebný proces
začal. Pokud má člověk schopnost uzdravovat pomocí uvedeného daru, nemusí věřit
v žádnou vesmírnou energii, ani v Boha a uznávat, že má tento dar od Boha.
Někdy se říká, že léčitel takto přenáší na léčeného i negativní vlivy. Ale tento
názor je neopodstatněný, protože uzdravení se uskutečňuje biofyzikálním pochodem,
tedy nikoliv duchovně. Negativní vlivy takového léčitele se mohou přenést pouze
""normálním kontaktem"" (projevením názoru, propagováním
negativní činnosti, podceňováním náboženských praktik), nikoliv vlivem léčení.
Ale je-li někdo duchovně labilní, ať se takových kontaktů raději vystříhá.
Při druhém léčebném postupu jde o duchovní posilu, která se může následně odrazit i fyzickým ozdravěním organismu. Tento princip je znám od nepaměti a původně byl vysvětlován mytologickým předpokladem, že se jedná o duchovní sílu, která jde z vesmíru a uzdravuje. V nynější době je tato duchovní síla označována jako energie. Takové označení ovšem nic neříká o podstatě nebo zdroji této síly - energie. S rozvojem světa byla přijata myšlenka, že musí být nad nejdokonalejší bytostí světa (člověkem) něco vyššího, což bylo nazýváno hypoteticky jako božstvo. Teprve později vyvolený národ (Židé) přijali, že existuje jediný konkrétní Bůh, který s tímto národem skutečně komunikoval, což vyústilo v Božího Syna (Krista), jenž nám sdělil dále Boží řád a lásku. Jedině Bohem je možno konkrétně vysvětlit onu vesmírnou sílu. Tedy ti, kteří dosud nepřijali existenci Boha, mohou onu sílu označovat obecně jako vesmírnou sílu. Ale jestliže známe konkrétního Boha, pak je to jediné vysvětlení příčiny oné duchovní síly, a můžeme tuto sílu dokonaleji a více využít. Když někdo nepoznal Boha, může též uzdravovat duchovní cestou, ale je to nedokonalé a málo účinné. Jestliže ale člověk uvěřil v Boha a dokonce je křesťanem, je obrovským krokem zpět, jestliže začne věřit v nějakou dosud neznámou vesmírnou sílu, čímž ignoruje Boha, který je zdrojem života a veškeré tvůrčí energie. Nicméně tento duchovní způsob uzdravování, zejména když není spojován s Bohem, je méně úspěšný. Rovněž mystické, tajuplné úvahy a obrázky doplňující tuto teorii navozují u některých lidí určité vzrušení a zvědavost, čímž způsobují zatemnění podstaty a ztěžují vývoj člověka k poznání pravé podstaty vesmírného stvoření, Boha. Ale svým způsobem může lidem, kterým je duchovní oblast velmi vzdálená a jsou zcela upnuti na materiální zájmy, něco pozitivního přinést a probudit zájem o duchovní a náboženské aspekty života.
Pokud se
dostaví znatelný úspěch v léčení u lidí, kteří věří jenom ve vesmírnou energii,
bývá to v kombinaci s darem uzdravování prvním způsobem. Ale tito ""léčitelé""
nejsou schopni rozlišovat, že jde o dva zcela různé principy uzdravování. Tedy
je třeba zdůraznit, že první způsob uzdravování - magnetismem - nemá nic společného
s duchovnem. Druhý způsob - uzdravování duchovní cestou - má různé úrovně. Nižší
úroveň, kdy mluvíme o vesmírné síle, bychom snad mohli označovat slovem reiki.
Ale vyšší stupně, kdy uznáváme, že zdrojem duchovní síly je Bůh, jsou daleko
účinnější. Tuto sílu může zprostředkovat každý a je závislá na síle a čistotě
víry v Boha a intenzitě modlitby k Němu. Určitý druh tohoto uzdravování můžeme
označit jako charizma, což je zvláštní dar od Boha.
RNDr.
Ing. František Mráček, CSc.
Mezi někdejšími reakcemi na článek dr. Mráčka byla jedna obzvlášť ostrá. Jistý mistr reiki mě osobně znectil za jeho zveřejnění a tvrdil, že energie reiki nemá nic společného s bohem. Mrzí mě, že jsem tehdy jeho negativní e-mail vymazala ze svého počítače a nemohu z něj zveřejnit alespoň konkrétní informace. O nic ale nepřijdete, protože podobnými názory, i když samozřejmě slušně, reaguje na článek dr. Mráčka známá makrobiotička Ing. Jarmila Průchová. Podle ní existuje řada odborníků, kteří mají kolem reiki jasno - z hlediska energetické medicíny.
My, kdo jsme
po několik desetiletí studovali energetickou medicínu se všemi jejími dvanácti
odvětvími, můžeme ve velké zkratce jako protiklad k názorům dr. Mráčka o zmatku
kolem reiki sdělit následující:
Pokud jde o reiki, v tom máme jasno:
Kvalita energie není božím darem!
Reiki, předávání energie přikládáním rukou, je jedním z odvětví ENERGETICKÉ
MEDICÍNY. Ta se úspěšně praktikuje již několik tisíciletí. Na její kvalitě a
účinnosti nic neubírá fakt, že je občas některými extrémními civilizačními nebo
společensky chaotickými poměry odsouvána do přechodného zapomenutí. Je ovšem
možné, že se po takovém období mohou z neznalosti některá její odvětví jevit
například jako zmatečná. U reiki je zmatek podpořen názorem, že schopnost předávat
energii, VITALITA, je darem božím.
Pod slovem bůh si dnes většina lidí představuje někoho nebo něco, co je ve všech
směrech nad námi a od koho nebo od čeho je nutné vše pokorně přijmout, protože
my jsme ""na něj krátcí"". Opak je však pravdou. Vitalitu
člověka není možné prezentovat jako dar boží, jako něco mimořádného a těžko
ovlivnitelného. Protože je to KVALITA ENERGIE, kterou můžeme dnes a denně ovlivňovat
svou vlastní vůlí a svým vlastním rozhodnutím. Je totiž daná námi volenou a
konzumovanou stravou, která se v procesu metabolismu na tuto energii proměnila.
Krom toho je dána i energií prostředí, v němž člověk žije. Na samotě u lesa
je tato energie zcela jiná, než v centru velkoměsta. Každá člověka naplňuje,
ovládá a usměrňuje zcela jinak. Základními zdroji vitality jsou však energie
vznikající pohybem obrovských těles, pohybujících se vesmírem. Ty produkují
a směrem k nám vyzařují obrovská množství energie ODSTŘEDIVÉ (planeta Země,
otáčející se kolem vlastní osy) a ještě mnohem větší kvanta energie DOSTŘEDIVÉ
(slunce, měsíc, další planety, mléčná dráha, miliony galaxií ...).
Dostředivou formu energie nazývá náš nejpopulárnější odborník na vesmír astronom
Jiří Grygar TLAKEM přicházejícím z vesmíru. Stovky odborníků v průběhu několika
tisíciletí pak prověřily skutečnost, že tento tlak (dostředivost) se navzájem
doplňuje s vyzařováním (odstředivostí) energie zemské. Jejich neustálé střídání
a doplňování umožňuje všechen pohyb, všechen život, všechen růst rostlinný i
živočišný a také všechen vývoj. Tím je pochopitelně přímo i zprostředkovaně
dána i míra a kvalita naší vitality.
Energie zemská i vesmírná ovlivňují přímo vývoj a energetické dispozice (vitalitu)
budoucího člověka už během těhotenství, za pomoci matčiných energetických drah
(meridiánů). Obě tyto energie samozřejmě PŘÍMO ovlivňují vývoj každého člověka
v průběhu a ve způsobu porodu, i dále po narození, jako potrava NEMATERIÁLNÍ.
Ve ZMATERIALIZOVANÉ formě nás staví a přestavují během celého života ZPROSTŘEDKOVANĚ
- vtělené do energie potravin a nápojů. Takto vytvářejí materiální podstatu
bytosti zvané člověk. Tuto zmaterializovanou energii - potravu - člověk jako
zárodek a embryo přijímá pomocí matčiny stravy. Prostřednictvím její krve, do
níž se potraviny a nápoje dostaly v procesu trávení, během metabolismu. Vlivem
harmonického nebo naopak neharmonického poměru dvou zmaterializovaných energií
(potravin) se člověk může narodit buď se zdravými, vitálními orgány a tudíž
s výraznou vitalitou, nebo naopak s energeticky nekvalitními ogány a systémy
- málo vitálními, protože špatně živenými. Jeho celková vitalita je pak také
nízká. Protože volba stravy je v rukou člověka, nikoliv v rukou božích, je v
jeho rukou i schopnost předávat energii. Jen je u někoho výraznější, u někoho
méně výrazná.
SPLYNUTÍ S BOHEM A VESMÍRNÝMI ENERGIEMI
Působení
a vzájemné doplňování zmíněných dvou energií neuniklo nejvyspělejším minulým
civilizacím. Nazvali tuto souhru energií bohem - proto, aby relativní složitost
kosmických dějů masám lidí přiblížili a dali jim možnost ji v personifikované
nebo jiné jim přístupné formě uctívat a respektovat. Tak zvané splynutí s bohem
je vlastně zharmonizování našich těl (fyzického, duševního i duchovního) s uvedenými
vesmírnými energiemi, všemi, které do nás jakkoliv vstupují. Ať je to potrava
nemateriální (kosmické energie) nebo materiální (strava), potrava plynná (dýchání)
či energie duchovní (její koncentrace prostřednictvím meditací, modliteb apod.).
Desítky let našeho studia energetické medicíny a k tomu navíc praktické harmonizování
všech výše uvedených energií nás přesvědčilo, že badatelé a filozofové Dálného
východu měli pravdu v tom, co dnes našimi slovy formuluje moderní fyzika a astrofyzika
takto: člověk je energie, energetický uzel. A bůh, to je vlastně Univerzum -
energetický potenciál vesmíru. Energie přírody.
Pojďme dál a hlouběji. Někde jsem četla, že schopnost předávat energii druhým
má jen asi pět procent lidí. Už víme, nebo alespoň tušíme, že to neodpovídá
skutečnosti. Že tuto schopnost má potenciálně každý. Dvě kosmické energie (dostředivá
a odstředivá) totiž tvoří UNIVERZÁLNÍ dvoupólový systém, proto produkují a neustále
ovlivňují i dipólové momenty jednotlivých buněk. Nasměrování těchto dipólů (kladného
dostředivého a záporného odstředivého) se u každého člověka střídá v rytmu,
v jakém se vlivem dvou kosmických energií střídají tato pole v celém nám známém
vesmíru. Každý může s těmito energiemi pracovat, pokud ví, jak se na koncentrování
a předávání energie připravit. A hlavně: když je ochoten se dostat do souladu
s energiemi kosmickými. Pak je schopen dodávat efektivně i energii sám sobě.
Když ovšem neví, jak se harmonizovat, nebo k tomu není ochoten a neví jak se
chovat při předávání energie, pak působí méně silně. Kristus byl v této disciplíně
energetické medicíny fenomenální. Podle fragmentů evangelia sv. Matouše objevených
koncem minulého století se ovládání obou energií učil právě během svého sedmiletého
pobytu na Dálném východě.
ÚČINEK ENERGIÍ SNIŽUJEME NEVHODNOU STRAVOU
Na rozdíl
od některých publikovaných názorů je při tomto procesu předávání energie (bioterapii,
magnetizérském ošetření ...) v současné době vyloučeno mluvit o uzdravování
nebo uzdravení. Po léčebném zákroku stačí totiž sníst některé dnes běžné "moderní"
potraviny a celý účinek léčení je porušen nebo zničen. Například dvě či tři
kostky cukru stačí, aby byla "dipólová harmonie" porušena a posunuta
směrem k převaze pólu záporného - dojde k nadbytku energie odstředivé, uvolňující,
dilatující, oslabující. Když se naopak po léčebném zákroku zkonzumuje dnešní
přesolený chléb s tvrdým sýrem, pak se za několik minut při procesu metabolismu
začíná "dipólová harmonie" měnit směrem k nefyziologické převaze dipólu
kladného (tj. nadbytek energie dostředivé). Stejně negativně působí i nápoje
a tekutá jídla s energií, která je pro dané klimatické pásmo extrémní. V prvém
případě např. džusy z tropického ovoce nebo tropické plody vůbec, konzumované
v našem mírném klimatickém pásmu. V druhém případě např. masové vývary a polévky.
Stejně negativně působí i příliš rychlý přechod z jednoho klimatického pásma
do druhého.
Léčení tzv. přikládáním rukou se pod tímto zorným úhlem stává jen krátkodobou
okamžitou úlevou. Odpočinutím, příjemnou změnou - protože se při něm člověk
většinou přemístí z prostředí plného napětí a stresu někam jinam. Objektivně
lepším řešením je ovšem procházka pod širým nebem v alespoň relativně přijatelném
ovzduší. A rozhodnutí věnovat kousek životního času na to, abychom se seznámili
s posilujícím a uklidňujícím způsobem stravování. A také třeba se způsobem,
jak enegetizujícími cvičeními DO-IN a přikládáním rukou posilovat sám sebe bez
pomoci další osoby. To vše učí lektoři makrobiotického stylu života po celém
světě už několik desítek let.
JSME DĚTI BOŽÍ ČI ENERGETICKÉ UZLY?
Vraťme se
ještě k bohu, jehož jménem církev pomáhá masám věřících a tím je i ovládá, nebo
jimi manipuluje. Podřizuje je svým mocenským zájmům. Příznivé uklidnění, uvolnění
a tím i posílení jim poskytuje klidem zpovědnice, uvolňujícím vysokým prostorem
chrámů a silně uvolňující vůní kadidla. Riskantní náhražkou kadidla je pro ateisty
aromaterapie. Dnes je zhruba sedmdesát procent obyvatelstva pod vlivem extrémně
nebezpečně uvolňujících potravin a nápojů: cukr, umělá sladidla, tropické plody,
sladké mléčné produkty, bílé pečivo, ovocné šťávy a džusy, cola, káva apod.
Přidat za takových okolností ještě uvolňující aromaterapii je hrozbou pro řadu
důležitých orgánů a tudíž pro imunitní systém. Výzkumem mezi vysokoškolskými
studenty bylo zjištěno, že většina těch, kteří trpí záchvaty alergie v blízkosti
svých navoněných kolegyň, se o svou alergii přičinila právě nevhodným stravováním.
Přes boha a církev se dostáváme i k tak zvanému léčení duchovnímu. Už jsme se
pokusili vysvětlit, že ve vesmíru je vše jen energie v některé z jejích mnoha
forem - od nemateriální ke zmaterializované. Někteří lidé či skupiny lidí přijali
za svůj názor, že "bůh je ve mně a tudíž i já jsem bůh". V tomto smyslu
byl boží syn (Kristus) stejně synem božím, jako jiné silné osobnosti, například
Buddha, Gándhí, Ramakrišna, Hippokrates a další. Protože ale každý z nás je
podle starodávné i moderní pokrokové vědy jen "energetickým uzlem",
pak je i každý z nás synem božím. "Konkrétní bůh", jak o něm píší
někteří autoři, ovšem neexistuje, stejně jako neexistuje jedna konkrétní energie.
Protože kosmická energie a s ní všechny zmaterializované či ""konkrétní""
jevy se stále mění. Elektrony, obíhající atomové jádro, bez přestání mizí a
opět se na jiných drahách objevují. Tak zvané Pensylvánské pokusy, pracující
s tímto jevem, to prokázaly více než dokonale. Proto byly jejich výsledky uzavřeny
do nedobytných trezorů. Oficiálně prohlásit, že nic není konkrétní, pouze relativní,
a přitom vzít masám lidí boha, silně zjednodušenou představu nepřetržité hry
a proměny enegií, by asi vyvolalo zmatek. Nejen v reiki.
My, kdo jsme spolu s energetickou medicínou studovali i komplex energií například
víme, že filozofie a energetická medicína Dálného východu používala v japonštině
běžně například tyto termíny: KEK-KI (energie krve), SHIO-KI (energie minerálů),
MIZU-KI (energie tekutin), DEN-KI (energie, která jako jev elektromagnetický
neustále obíhá v našem těle). REI-KI pak znamená v překladu: energie duchovní.
Ta nejjemnější, nejsubtilnější. Jak ji získávat a jak s ní pracovat se dnes
učí na mnoha kurzech. Zda správně či ne, to bez přímé osobní zkušenosti posoudit
nedokážeme. Chce-li ji někdo zjednodušeně nazývat bohem, může. Chce-li někdo
používat termín KI, může. V prvé řadě je však třeba, aby každý pochopil, jaká
je podstata těchto pojmenování. Aby každý dostal příležitost pochopit i to,
jak všechny formy energií harmonizovat, koncentrovat, posilovat se jimi. A pak
třeba napomáhat, aby se toto umění naučili i další zájemci a mohli se tak zbavovat
svých problémů. Tím nejpodstatnějším a dnes nejefektivnějším známým způsobem.
Tolik jsem si dovolila uvést ve stručnosti jako pomoc k orientaci nejen ve ZMATCÍCH
KOLEM REIKI, ale i ve zmatcích tohoto tržně, komerčně a tudíž energeticky neharmonického
a povrchního světa.
Ing.
Jarmila Průchová
Meduňka
č.4/2004 připravila Ilona MANOLEVSKÁ