Charakteristika jeskyně:
Byla objevena náhodně v červenci roku 1863 při pracech v malém selském lomu na jižním svahu Pacovy hory. Jeskyně je zcela mimořádná svým vznikem v krystalických vápencích a amfibolitech.
Jeskyně postrádá krápníkovou výzdobu, je však naprosto unikátní svéráznou modelací jeskynních prostor a mimořádně pestrým zbarvením stěn a stropů.
Každým schodem, na jejichž výrobu bylo použito pouze kamene z jeskyně, se návštěvník dostává stále hlouběji do nitra hory. I když klesání je značné, přesto většinu turistů překvapí pohled, který se otevře ve spodní části chodby.

Asi 36 metrů dlouhá chodba Slavníkovců je plná velmi pěkných vírových jamek a výmolových dutin, které pokrývají stěny a strop. Jejich největší nakupení je v části zvané "Žižkova střelba" (zdá se, jako by byly do horniny vystříleny). Jinou ozdobou chodby je pestré, rovnoběžné i různě zvlněné pruhování amfibolitů a vápenců na stěnách i stropě. Odtud odbočují dva zajímavé výklenky - "Kaple Svatovojtěšská" a "Kaple svatého Víta", která patří k nejhezčím zákoutím celé jeskyně.
V roce 1952 bylo do jeskyně instalováno elektrické osvětlení, obnovení se pak dočkalo v roce 1986.
Jeskyně je největším přirozeným zimovištěm Netopýra řasnatého v Evropě.

Chýnovská jeskyně je opravdu velmi neobvyklá. Návštěvu tohoto místa nedoporučuji lidem s pohybovými problémy či problémy s vnímáním malých prostor. Při její návštěvě jsem opravdu byla nadšená krásami jeskyně, ale hluboký sestup s úzkými prostorami mi dal trochu zabrat.