Karlovy Vary
Karlovy Vary leží v západní části České republiky na soutoku řek Teplé a Ohře, přibližně 120 km od Prahy. Jsou největším a nejznámějším lázeňským městem ČR.
Historie:
Město bylo založeno ve 14. století Karlem IV. Podle pověsti je nechal císař vystavět záhy po náhodném objevení termálních pramenů jeho loveckou družinou. Lázně se těšily přízni mnoha šlechtických rodů i bohatých měšťanů už v 16. století. Kvůli několika přírodním pohromám se z této doby zachovalo jen málo budov. Většina architektonických památek pochází z 18. a 19. století, kdy město zažívalo „období hojnosti“.
Lázeňská léčba:
se vyvíjí a zdokonaluje od založení Karlových Varů dodnes. Pomáhá uzdravovat pacienty trpící především:
Karlovarská lázeňská terapie obsahuje mnoho ozdravných procedur. K léčbě se užívají jak staletími prověřené termální koupele a pitné kúry, tak i moderní metody jako kryoterapie, floating, laserová terapie apod. Klasickou lázeňskou léčbu i wellness si můžete vychutnat v karlovarských sanatoriích a lázeňských hotelech.
K mezinárodní proslulosti lázeňského města přispěly kromě lázní a MFF ještě některé karlovarské výrobky. Při vyřčení slov Becherovka, Moser nebo Thun se mnoha lidem jako první vybaví právě Karlovy Vary. Neméně známé a oblíbené jsou i tradiční lázeňské oplatky.
Díky teplým léčivým pramenům se sláva Karlových Varů rozšířila do celého světa. Ze 79 pramenů různé vydatnosti je 13 zachyceno a používá se k pitné kúře.
Minerální vody jsou si základním složením podobné, avšak pro rozdílnou teplotu a jiný obsah kysličníku uhličitého mají rozličné účinky. Chladnější prameny mají obvykle lehce projímavý účinek, prameny teplejší mají vliv tlumivý, zpomalují vylučování žluče i žaludečních šťáv.
Sadová kolonáda
Původně sloužila jako promenáda Blanenského pavilonu, který byl v šedesátých letech 20. století zbourán. Kolonáda však zůstala stát a v nedávné době byla kompletně zrekonstruována. Na kolonádě a kolem ní najdete 3 minerální prameny.
| Název | Popis |
|---|---|
| Pramen Hadí 30°C | S tímto pramenem se lázeňští hosté setkávají od roku 2001, obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale větší množství CO2. Z hadí tlamy vytéká přímo v Sadové kolonádě. |
| Pramen Sadový 47,4°C | V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně se jmenoval Císařský pramen. Vytéká v prostorách VLÚ vedle kolonády. Je přístupný od 6:00 do 18:30 každý den. |
| Pramen Svoboda 60°C | Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. Altán s pramenem najdete mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou. |
Mlýnská kolonáda (1871 – 1881, Josef Zítek)
Původní Zítkova vize o vzhledu neorenesanční stavby se podstatně lišila od její konečné podoby. Slavný architekt ji původně zamýšlel jako dvoupodlažní a ještě honosnější. Po svém dokončení nebyla kolonáda přijata s velkým nadšením. Prý neladila s charakterem lázeňského centra.
Od roku 1893, kdy byla prodloužena ke Skalnímu prameni, měří 132 m. Pod její střechou, kterou nese 124 korintských sloupů, se nachází orchestřiště a pět minerálních pramenů. Její prostory zdobí alegorické plastiky a sochy.
| Název | Popis |
|---|---|
| Pramen Skalní 53°C | Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády. |
| Pramen Libuše 62°C | Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů. |
| Pramen Kníže Václav I 65°C | Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti. |
| Pramen Kníže Václav II 58°C | |
| Pramen Mlýnský 56°C | Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách. |
| Pramen Rusalka 60°C | Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská. |
Tržní kolonáda (1883, Fellner a Helmer)
Dřevěná stavba, postavená ve švýcarském stylu, měla podle plánu zastřešovat zřídla jen pár let. Když už však stála nad prameny Tržním a Karla IV. více než sto let, přistoupilo město k jejímu zachování a kompletní rekonstrukci.
| Pramen Tržní 62°C | Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován. |
| Pramen Karla IV. 64°C | Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem. |
Zámecká kolonáda (1911-1913, Friedrich Ohmann)
Najdete ji nad kolonádou Tržní. Má dvě části: kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. Ve vnitřních prostorách té dolní je umístěn reliéf Ducha pramenů. Kolonáda byla dlouhá léta uzavřena. Veřejnosti je opět zpřístupněna od roku 2001, kdy prošla celkovou rekonstrukcí.
| Název | Popis |
|---|---|
| Pramen Zámecký dolní 55°C | Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Plastiku ducha pramenů bohužel neuvidíte. |
| Pramen Zámecký horní 50°C |
Vřídelní kolonáda (1969 - 1975, prof. Votruba)
Gejzír horké minerální vody krylo od 16. století už mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Další a prozatím poslední stavba obklopující vřídlo pochází z konce 60. let 20. století.
Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí bude v blízké době znovu zpřístupněna exkursní trasa.
| Název | Popis |
|---|---|
| Vřídlo 72°C | Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Vřídlo se ale užívá i při pitné kúře. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 nádob s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41°C. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů. |
Návštěvnické centrum Moser
Unikátní pohled do historie sklárny poskytuje nové návštěvnické centrum Moser. Nově řešená expozice v moderním interiéru nabízí poutavou prohlídku mapující více než 150 let historie sklárny, uvádí slavné majitele luxusního skla Moser a představuje nejstarší sklářskou tvorbu až po současné kolekce s více než 2000 exponáty. Výstava je doplněna 7 dokumentárními pořady v 9 světových jazycích.
Museum Jana Bechera
Nachází se (stejně jako výrobna) v historické budově provoněné oním jedinečným likérem. Becherovka patří mezi nejznámější karlovarské produkty. Během prohlídky se dozvíte něco o její historii, výrobě či skladování. Uvidíte historické předměty a krátký film. Becherovku je možné ve zdejší prodejně zakoupit a v baru ochutnat. Muzeum umožňuje prohlídky i jednotlivcům. Výklad si můžete vyslechnout také v angličtině.
Galerie umění
V galerii si během prohlídky stálé expozice můžete prohlédnout nejvýznamnější a nejcennější umělecká díla, která zde byla od roku 1953 nashromážděna. K vidění jsou obrazy a sochy českých autorů. Kromě stálé expozice pořádá galerie krátkodobé výstavy, koncerty a divadelní představení. Dalším projektem, realizovaným galerií od roku 2000, je vzdělávací program pro veřejnost (převážně karlovarskou školní mládež).
Krajské muzeum Karlovy Vary
Expozice krajského muzea je rozmístěna do několika obcí v kraji. V Karlových Varech sídlí ve třech budovách.
Dům Zlatý klíč, původně barokní dům, byl v 19. a 20. století přestavěn. Kdysi dávno plnil funkci pensionu. Později přešel do majetku rodiny Becherů. Ještě později sem docházel k doktoru Flecklesovi sám Karel Marx. Dnes jsou v přízemí domu pořádány výstavy a v prvním patře můžete shlédnout stálou expozici obrazů vídeňského malíře Wilhelma Gauseho.
Stálá expozice muzea je k vidění v bývalé budově okr. hejtmanství na Nové louce. Výstava prezentuje dějiny kraje, zaměřuje se na rozvoj a historii lázeňství i přírodní bohatství regionu. Součástí expozice je také několik cenných knih z jáchymovské Knihovny latinské školy.
Ve třetí budově Krajského muzea v Karlových Varech jsou uchovány kromě knih o dějinách umění ještě historické balneologické spisy a pojednání o karlovarské léčbě. Většina z nich pochází od významných autorů. Knihovna například uchovává spisy Dr. Davida Bechera.
Zámecká věž
Nalézá se nad Zámeckou kolonádou. Původní gotická stavba pocházela z období kolem roku 1358 a byla postavena na příkaz Karla IV. Při zničujícím požáru v roce 1604 budova shořela.
Rekonstrukce v barokním stylu se dočkala už jen věž, ze které byli vítáni významní lázeňští hosté.
Poštovní dvůr (1791)
Budova je postavena v duchu klasicismu. Hlavně v interiérech se však setkáte i s romantismem. Poštovní Dvůr patřil během své existence mnoha více či méně známým lidem, z nichž každý se jej snažil ještě více zvelebit. Původně sloužil k ustájení poštovních koní. Netrvalo však dlouho a začala se tu scházet lázeňská smetánka. Dvůr byl (a je dodnes) dějištěm oslav, sešlostí i pravidelných koncertů.
Lázně I (1895, Fellner a Helmer)
Tuto obdivuhodnou stavbu najdete naproti GH Pupp. Krásné prostory Císařský lázní bohužel léta chátrají. Do částečně zachovaných původních interiérů se dostanete během MFF, který je využívá pro pořádání různých tanečních párty a V. I. P. sešlostí. Při jedné z vycházek lázeňským centrem se můžete pokochat propracovaností detailů budovy a zároveň politovat její stav.
Městské divadlo (1886, Fellner a Helmer)
Dvojice Fellner a Helmer oblékla divadlo do novobarokní róby. Pokud se Vám zdá krásné z venku, budete doslova ohromeni jeho interiéry. Krásu vnitřních prostor korunuje malovaná opona s alegorií umění od F. Matschema.
Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla (1898, Wiedemann)
Vzorem pro stavbu tohoto pravoslavného chrámu byl kostel poblíž Moskvy. Tuto výraznou stavbu ani omylem nepřehlédnete. Je zasazena mezi převážně secesní vily v ulici Krále Jiřího. Bohatá výzdoba kostela byla částečně sponzorována zámožnými karlovarskými pacienty ruského původu. Její součástí je i reliéf ruského cara Petra Velikého.
... a spousta dalších a zajímavých míst, včetně známých vyhlídek a rozhleden v okolních kopcích. Stačí navštívit místní Informační centrum, kde dostanete veškeré informace. Nebo můžete navštívit internetové stránky města Karlovy Vary : http://www.karlovyvary.cz/?lang=cz odkud jsou čerpány všechny informace.
Karlovy Vary jsme navštívili dvakrát, vždy na 14-denní lázeňský pobyt a stále jsme nenavštívili všechny zajímavosti a krásy tohoto města. Asi nejkrásněji je v Karlových Varech na podzim, kdy barevná škála stromů koloruje místní památky.