MILOTICE
státní zámek

(informace k 16.5.2005)

Historie:
Vznik Milotického zámku můžeme datovat mezi léta 1586 - 96, kdy byl majitelem panství Bernard Ludvík Tovar z Enczesfeldu. Původně jednokřídlá gotická tvrz přestavěná koncem 16. stol. na jednopatrový renesanční zámek.
V průběhu 17. století, postupně ztrácel charakter panského sídla a k reprezentačním účelům panstva byl využíván jen vyjímečně.
V roce 1648 kupuje Milotice původně uherský rod Serényiů, na Moravě zdomácnělý už před Bílou horou. Po požáru byl r. 1705 obnoven.
Kolem roku 1716 se Karel Antonín Serenyi rozhoduje přenést hlavní rodové sídlo do Milotic a vytvořit prostředí důstojně reprezentující ambice rodu a jeho vztah k Habsburkům. V této době byl zámek přestavěn do barokní podoby.
Mezi léty 1715 - 1716 pracují v interierech zámku štukatéři Pietro Spinetti a jeho syn Bernard. V exteriéru je vytvořen nový portál ve středu hlavního průčelí, dále je vybudován dnešní přístupový most a vzniká tak jádro budoucí základní osy, kolem níž budou postupně seřazeny ostatní objekty. Stavebním mistrem Františkem Benediktem Klíčníkem z Brna bylo postaveno východní křídlo zámku se salou terrenou a dvoupodlažním sálem.
Do výsledné podoby zámeckého areálu zasáhla druhá etapa barokní přestavby mezi léty 1738 -43. V této druhé fázi přestavby zámku byla vytvořena vídeňským sochařem Johanem Christophem Schlettererem sochařská výzdoba přístupového mostu.
Ukončení druhé fáze můžeme datovat do roku 1743.

Popis zámku:
Dominantou vstupní prostory je hlavní schodiště, které právem náleží k nejhonosněji vyzdobeným na Moravě. V části z přízemí do piana nobile je zhotoveno z kamene, z prvního patra do druhého je dřevěné a to včetně sochařské výzdoby, která je tvořena sochami puttů, představujících alegorie pěti smyslů. Z přízemí pak nesoucích rozložený serényiovský a šternberský erb. Součástí zdobeného parapetu jsou ve všech podlažích reliéfy s náměty z Aeneidy. Toto dílo od Ch. PRÓBSTLA vzniklo v roce 1725.
Také nástropní freska od J.T. ROTTERA, jejíž vznik datujeme před rok 1742, znázorňuje epizodu z Vergiliovy Aeneidy. Představení trojského koně Odysseem.
Hlavní sál - místo divadelních produkcí a společenské centrum zámku, byl v roce 1725 vyzdoben freskou F.Ř.I. ECKSTEINA. Jejím obsahem je oslava rodové historie v symbolické rovině.
Naopak k fresce J.I. MILDORFERA s námětem Nanebevzetí Panny Marie, nejsou zachovány žádné archivní prameny a proto ji můžeme časově zařadit přibližně do konce 40.let 18. století. Touto freskou se však interiéry Milotického zámku zařadily mezi nejnáročněji vybavené ve střední Evropě.
K reprezentačním účelům sloužila sala terrena se čtveřicí přilehlých kabinetů. V prvním patře expozice: Průřez styly od baroka po empír, zámecká kaple. Od září 2003 bude přístupná expozice Barokní sochařství na Moravě v zámeckých oranžeriích.
Barokní podobu Milotic doplňuje francouzská zahrada, budovaná podle návrhu Antona ZINNERA už roku 1719. Na ozdobnou zahradu navazovala bažantnice s pavilonem a užitková část.

Otevírací doba:
duben, říjen: So, Ne, svátky 9 - 16 h
květen - srpen: denně mimo Po 9 - 17 h
září: denně mimo Po 9 - 16 h
Každou první So v měsíci kvůli svatbám zámek pro veřejnost otevřen až v odpoledních hodinách !!
Prohlídka s průvodcem