ROŠTEJN
( informace platné v roce 2006)

Několik km severně od Telče naVysočině stojí od pol. 14. stol. na výrazném žulovém skalisku hrad Roštejn obklopený rozsáhlými lesy. Z jeho sedmiboké 45 m vysoké věže jsou daleké výhledy do kraje. Hrad spravuje Muzeum Vysočiny Jihlava pro Kraj Vysočina.

Historie:
Gotický strážný hrad postavený v 1. polovině 14. století, z té doby dochovaná sedmiboká věž veřejnosti přístupná. Ve 2. polovině 16. století hrad přestavěn na lovecký zámeček s oborou. V roce 1915 z části vyhořel, v 50 letech byl rekonstruován pro účely muzejních expozic. Byl postaven na skalnatém vršku uprostřed lesního komplexu Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 667 metrů.
První spolehlivý údaj pochází z roku 1339, kdy Telč s okolím získal Oldřich z Hradce od krále Jana Lucemburského výměnou za hrad Bánov. První zpráva o Roštejnu samotném je v zemských deskách brněnských z roku 1353. Roku 1423 byl hrad obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Bylo pobořeno dřevěné hrazení a předhradební hlídková věž. Postupně ztrácel hrad svůj vojenský význam a v druhé polovině 16. století je zásadně přebudován Zachariášem z Hradce na renesanční lovecký zámeček. K tomuto účelu byla okolo zřízena rozsáhlá obora na zvěř jelení, srnčí a černou, jakož i bažnatnice. Po vymření pánů z Hradce roku 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtensteinové a naposledy Podstatští.
Nejtragičtějším dnem v historii hradu byl 12. červen 1915, kdy po úderu blesku hrad z větší části vyhořel a postupně se stával zříceninou.
Rozsáhlé rekonstrukční a adaptační práce probíhaly na hradě postupně v letech 1956 - 1982.

Expozice:
Betlém - Betlém je lidový výtvor znázorňující biblický příběh narození Ježíše Krista. Na třešťsku se betlémy začaly v domácnostech stavět počátkem 19. stol. Nejdříve s papírovými figurkami. Teprve ve 2. pol. 19. stol. Se objevují betlémy s figurkami dřevěnými, vyřezávanými v Jihlavě, okolních obcích a také v jiných oblastech. Pravděpodobně prvním řezbářem z Třeště byl truhlář Matěj Suchý. Později se zde objevila celá plejáda lidových řezbářů. Pro stavbu třešťských betlémů je charakteristický ve velké míře používaný přírodní materiál: větve, pařezy, mech, vřes, plavuň, jalovec, choroše aj. Tyto betlémy mají tři části: terasovité městečko, zbořeniště s jesličkami a krajinu. Tato krajina nepředstavuje pravou biblickou krajinu, ani krajinu Českomoravské vysočiny, ale neskutečnou, divokou a romantickou. Betlém na hradě Roštejně byl sestaven třešťskými betlémáři Fr. Radkovským a J. Noskem v roce 1982. Dřevěné vyřezávané figurky a stavby jsou práce většinou neznámých autorů z celého jihlavska z konce 19. stol. Jeho velikost 6,5 × 1,6 m a zhruba 450 figurek 2 až 20 cm vysokých ho řadí k velkým betlémům. V expozici hradu přestavuje ukázku lidové práce po celou návštěvní sezónu.
Expozice porcelánu - Expozice porcelánu: podle tradice je tento sál nazýván hernou. V současné době je zde instalována expozice keramiky a porcelánu. V jedné polovině sálu jsou vystaveny ukázky moravské a slovenské lidové keramiky. Druhá polovina sálu je věnována porcelánu. Ve vitrínách je instalován porcelán míšeňský, vídeňský, japonský, čínský a český.
Expozice cínu - Instalované cínové předměty lze podle charakteristických značek rozstřídit do jednotlivých dílen jihlavských cínařů. Cínařské řemeslo patřilo v Jihlavě v minulosti k velice proslulým a dosahovalo vysoké umělecké úrovně.
Expozice kamenictví - V roce 1991 nově vytvořená expozice, která má za cíl seznámit návštěvníka s jedním z nejstarších řemesel na Vysočině - kamenictvím a postihnout jeho vývoj od dob nejstarších až po současnost. Expozice je umístěna v suterénu hradu, kde je pozoruhodná a unikátní západní žulová stěna sálu.
Expozice etnografie - Místnost je charakterizována nástěnnou malbou koně podle renesanční rytiny z hipologické terapie. V současné době jsou zde prezentovány ukázky regionálního lidového umění, především řezbářství (třešťský betlém, dětské hračky, máslové formy), které je pro Horácko typické.
Biskupský sál - Rohový pokoj, uzavírající hradní palác, nazývaný podle nástěnných maleb ve 34 polích se znaky mitry a biskupské berly. Sál je zařízen jako interiér loveckého zámečku.
Kaple - Vznikla v období velkých stavebních úprav hradu za doby Zachariáše z Hradce. Je zasvěcena patronu lovců - sv. Eustachovi. Vnitřně byla kaple dobudována za F. V. Slavaty.
Velký hradní ochoz - Sloužil jako útočná a obranná chodba, původně nezastřešená. Nyní je prostor věnován lovecké tématice. Vystaveny jsou zbraně chladné i palné a nejrůznější součásti lovecké výzbroje.
Botanický (zelený) sál - Jediná místnost v hradu s původním štukovým stropem. Na stěnách je unikátní vyobrazení téměř tří set užitkových a léčivých rostlin a dřevin. Ve vitrínách jsou ukázky vzácných a chráněných rostlin Jihlavských vrchů. Expozici dotvářejí preparované kusy zvěře, jež žije v hradním okolí.

Otevírací doba:
duben: sobota, neděle, svátky 9 - 12, 13 - 16
květen: denně kromě pondělí 9 - 12, 13 -17
červen - srpen: denně kromě pondělí 9,00 - 12, 13 -18
září: denně kromě pondělí 9,00 - 12, 13 - 16

Jindy pouze po předchozí dohodě