SEEBERG (Ostroh)
Nachází se v obci Ostroh 5 km od Frant. Lázní směrem na Aš
Historie objektu:
Hrad Seeberg (či Ostroh) se poprvé připomíná v zástavní listině císaře Ludvíka Bavorského z r. 1322. Ludvík Bavorský tehdy zastavil hrad a celé Chebsko českému králi Janu Lucemburskému za příslib pomoci při jeho kandidatuře na císařský trůn. Po nevyplacení zástavy se stal Seeberg majetkem Koruny české. Archeologický průzkum P. Šebesty však ukázal, že hrad Seeberg založil už dávno předtím – někdy okolo r. 1200 – některý z chebských ministeriálů. Z této doby však bohužel o Ostrohu nemáme žádné informace. R. 1349 potvrdil král Karel IV. městu Cheb příslušnost hradu Seeberg k Čechám a současně udělil právo dosazovat a odvolávat úředníky pověřené správou panství. S výjimkou několika málo let před r. 1395 pak město Cheb hrad drželo až do r. 1434. R. 1434 daroval císař Zikmund seebergské zboží svému kancléři Kašparu Šlikovi, jehož rod je držel do r. 1461. V letech 1461 – 1485 náležel hrad, tehdy značně sešlý, Junckerům. Po nich přešlo panství zase krátce na Šliky; r. 1497 prodal Mikuláš III. Šlik hrad Ostroh bratřím Konrádovi a Joštovi z Neubergu (Najperka). Byla to neklidná doba, protože v kraji řádil loupeživý rytíř Jorg z Zedwitz (Cedvic), který plenil mj. i seebergské panství. Tyto nepokoje trvaly až do r. 1519. Nejspíš za Neubergů byl hrad Ostroh renesančně přestavěn. Před r. 1582 ho Jan Albrecht z Neubergu prodal Jiřímu Wolfovi z Brandu, jehož dědicové pak hrad vlastnili do r. 1635; onoho léta Kryštof Jindřich z Brandu prodal seebergské panství císařskému rytmistrovi Melchioru Adamu Moserovi von Öttingen. Ten však vzápětí koupil ještě Hazlov, jemuž dal přednost, a proto také ještě r. 1635 Ostroh prodal Vítu Dětřichovi ze Steinheimu. V dubnu 1648 hrad dobyli a vypálili švédští vojáci generála Königsmarka. Vít Dětřich ze Steinheimu však nechal hrad opravit. Konec rodu Steinheimů byl podivný. Vít Dětřich zemřel 5. dubna 1657 a o pouhý den později i jeho jediný syn a dědic Hubert Gottfried. Ostroh se pak stal českým komorním statkem - do r. 1664, kdy jej císař přenechal svému kancléři Janu Hartwigovi, od něhož Seeberg r. 1666 koupil císařský plukovník Jacques Gerard. R. 1703 plukovníkovi synové hrad a panství prodali městu Cheb. A tomuto staronovému vlastníkovi, který pak na hradě ještě čas od času prováděl nějaké opravy a stavební úpravy, už Seeberg zůstal. Naposledy byl důkladně opraven v poslední čtvrtině 20. století a přeměněn v muzeum.
Stavební vývoj:
Hrad Seeberg stojí na skalnaté ostrožně vybíhající nad zákrut Slatinného potoka. Jeho stavební vývoj známe díky archeologickému průzkumu P. Šebesty (1976 – 1977) poměrně dobře. Již původní románská dispozice z přelomu 12. a 13. století byla dvojdílná. Za příkopem se na východě rozprostíralo hradbou obehnané předhradí, do něhož se vcházelo průjezdem v hranolové věži. Branská věž byla celým svým objemem vysunuta před hradbu do příkopu. Jádro hradu leželo za dalším, patrně již v době vzniku zdmi uzavřeným šíjovým příkopem. Obdélná palácová budova stála při hradbě v severovýchodním koutě nádvoří; jak vypadala nejstarší zástavba jádra na západě, není známo. Ještě někdy v první polovině 14. století došlo – z neznámých důvodů – k razantní přestavbě jádra. Nádvoří vlastního hradu tehdy přeťal třetí příkop, který spolu s novou příčnou zdí uzavřel střední, centrální část hradu. V ní byla rozšířena kapacita obytných a reprezentačních prostor tím, že při jižní hradbě povstal nový, mírně lichoběžný palác. Novou podobu dostal i vstup, když před původní kulisovou bránu v románské hradbě byla vysunuta dlouhá budova s průjezdem. Odolnost vlastního hradu na jihu a východě pak ještě zesílila parkánová zeď s pilíři. Zadní část hradu za třetím příkopem zůstala sice uzavřená, ale bez jakékoliv zástavby. Přicházelo se do ní brankou z jádra a po padacím mostě s vyzděnou šachtou. V 16. století byl tento most zrušen, třetí příkop zasypán a plocha zadního hradu vyrovnána a proměněna v zahradu. Východní rameno parkánu vyplnila nová renesanční budova s přízemní arkádou na nádvorní straně, čímž byly oba starší paláce a branské stavení jádra propojeny v jeden celek. Někdy po třicetileté válce byly budovy jádra zvýšeny o jedno patro, čímž získaly svou současnou výšku. V letech 1724 – 1726 byl padací most do jádra nahrazen mostem kamenným a někdy okolo r. 1800 byla zbořena vstupní věž do předhradí, kde mezitím – a částečně ještě i v 19. století – při hradbě na jihu a východě povstaly nové hospodářské budovy. Někdy po r. 1846 byl zrušen most do předhradí a zasypán první příkop.
Interiér:
V interiérech se dochovaly gotické a renesanční architektonické články. Většina vnitřních prostor hradu má ploché stropy, klenutá je černá kuchyně s dobovým zařízením. Expozice obsahují nábytek z 19. století (empír, biedermeier, druhé rokoko, novogotika, novorenesance, chippendal; část nábytku je intarzovaná), případně prezentují chebský venkov 19. století; prohlédnout si lze i výstavu karlovarského porcelánu. V tzv. rytířském sálu je dnes umístěna obřadní síň.
Otevírací doba:
Denně od 15. března do 15. listopadu
Březen, duben, říjen a listopad : 10.00 - 16.00
Květen a září : denně 10.00 - 17.00
Červen : denně 9.00 - 17.00
Červenec a srpen : denně 9.00 - 18.00
Poslední prohlídka vždy 30minut pře koncem otevírací doby.
Prohlídka:
Samostatně
Vstupné:
- dospělí 60,- Kč
- děti 30,- Kč
Poznámka: Tento hrad jsme navštívili s rodinou v roce 2003 a velmi se nám líbil. Zajímavá je i expozice vesnického bydlení.
Zdroj: http://www.castles.cz/hrad-seeberg, http://web.telecom.cz/muzeum_fl/frame1CZ.htm