SOVINEC
(informace k 21.2.2005)

Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina. Je situován na výrazné ostrožně , orientované delší osou ve směru západ - východ , v horském údolí v nadmořské výšce mezi 500 - 600 m poblíž historické vedlejší cesty, spojující Moravu se Slezskem, která tudy procházela z údolí Oslavy Valšovským žlebem dále na severovýchod.

Stručný historický vývoj:
Hrad byl založen bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutoviců mezi léty 1318, kdy získali lénem od olomouckého biskupa nedalekou ves Křížov, a 1348, kdy se poprvé psali „ze Sovince“ (de Aylnburk).
Původní hrad měl jednoduchou dispozici: na vrcholu skaliska byla ve smyčce silné hradby na osmibokém plném soklu postavena válcová věž - bergfrit. Východně od věže stál palác obrácený směrem k přístupu ostroúhlým nárožím.
Vokův syn Pavlík ze Sovince, který se zúčastnil domácí války moravských markrabat Prokopa a Jošta, pravděpodobně hrad lépe opevnil. Někdy v poslední čtvrtině 14. či počátkem 15. století vznikl kolem jádra úzký parkán vybíhající nad nynější 4. bránu do podoby věžice; portály věžové brány stojící pod věžicí parkánu jsou dosud patrné v průjezdu čtvrté brány. Snad již tehdy nahradila kamenná hradba provizorní opevnění předhradí v místě dnešního 5. nádvoří. Uzavírala přibližně obdélný prostor a v severním průčelí stála průjezdní věž nynější páté brány.

Po vyřešení sporu o dědictví mezi sedmi Pavlíkovými syny zůstali v roce 1409 spolumajiteli hradu bratři Pavel, Petr a Vok ze Sovince. Za husitských válek stáli tito střídavě na straně Zikmunda i husitů.
Za česko-uherských válek v 70. letech 15. století se Vok ze Sovince a jeho syn Jaroslav ze Sovince přidali ke straně uherského krále Matyáše. O dobývání či poškození hradu v těchto válkách nejsou žádné zmínky; značný počet pustých osad na sovineckém panství, doložený v 1. polovině 16. století, však svědčí o vyplenění okolí hradu.
V roce 1480 získal hrad Jan Heralt z Kunštátu, který jej roku 1490 prodal Janovi Pňovskému ze Sovince z vedlejší větve rodu pánů ze Sovince.
Po smrti Jana Heralta z Kunštátu roku 1492 byl proveden zápis do zemských desek, kde bylo uvedeno celé dědičné pozemkové příslušenství Sovince (16 vsí, 2 městečka, několik podílů dalších osad, 3 mýta, kostelní patronáty).

Za Jana Pňovského ze Sovince proběhly na hradě řadu let trvající stavební úpravy, které vtiskly objektu pozdně gotický charakter. Asi již tehdy vznikl pás opevnění na jihu ( prostor dnešního 6. nádvoří) a východě (severní část nynějšího třetího nádvoří) hradu s dnešní třetí branou. V závěru 15. století byla přímo na hradě zřízena domácí kaple pro panstvo.
Po smrti Jana Pňovského ze Sovince v roce 1508 zdědili Sovinec jeho synové Vok a Heralt Pňovští ze Sovince, kteří si již roku 1510 majetek rozdělili. Hrad si ponechal Vok Pňovský ze Sovince, příznivce Českých bratří, který proslul jako dobrý hospodář a autor spisu o hornictví.

Nejpozději v roce 1535 zdědil Sovinec jeho syn Ješek Pňovský ze Sovince , který prováděl na hradě některé stavební úpravy. V hospodářské sféře pokračoval ve šlépějích svého otce: došlo k rozvoji železářství a dolování rud, v roce 1539 vydal pro železné doly v Rudě zvláštní horní řád. Přes všechny snahy o ekonomický rozvoj zůstávala řada obcí pustých, a proto se Ješek Pňovský ze Sovince rozhodl panství prodat. Stalo se tak roku 1543, kdy panství koupil Kryštof z Boskovic.

Kryštof z Boskovic ani jeho vnuk Jan Černohorský z Boskovic a na Třebové, který hrad zdědil roku 1550, na Sovinci až na výjimky nepobývali. Hrad však byl sídlem úřední správy panství, jehož hospodářskému rozkvětu byla věnována náležitá péče. Renesančně byly přestavěny oba paláce na 5. nádvoří; v severním paláci byl zbudován slavnostní tzv. boskovický sál. Oba paláce byly spojeny ochozem.

V roce 1576 Jan Černohorský z Boskovic a Třebové prodal panství Vavřinci Ederovi ze Štiavnice. Ederové, zabývající se především podnikáním v železářství a hornictví, přišli na Moravu z Uher v roce 1538 a od roku 1552 drželi zápisné panství Rabštejn s městem Rýmařovem, sousedící bezprostředně se sovineckým panstvím.

Za Vavřince Edera ze Štiavnice se hrad po boskovickém mezidobí stal opět trvalým šlechtickým sídlem a byl proto rozsáhle upravován a budován.
Po Vavřincově smrti v roce 1590 převzala majetek jeho dcera Anna, která již v roce 1594 vzala v majetkové společenství svého manžela Jana staršího Kobylku z Kobylího; ten po její smrti v roce 1607 Sovinec zdědil.

Hospodářsky vzkvétající panství zařadilo Jana st. Kobylku z Kobylího mezi významné členy moravské stavovské obce. Jako horlivý luterán vydal pro své panství luterský církevní řád a dal opravit a přestavět řadu kostelů na panství. Aktivně se zúčastnil stavovského povstání - byl členem direktorské vlády, defenzorem a přísedícím zemského soudu. Po bělohorské porážce hrozila Janu st. Kobylkovi z Kobylího konfiskace majetku; na přímluvu velmistra Řádu německých rytířů, vratislavského biskupa arcivévody Karla, kterému slíbil Sovinec prodat, a díky „půjčce“ císařské komoře byl v roce 1621 císařem omilostněn. V roce 1623 pak byl nucen za 200 000 zl. prodat hrad s panstvím arcivévodovi Karlovi ve prospěch Řádu německých rytířů. Jan st. Kobylka z Kobylího pak žil až do své smrti ve Šternberku.

Hrad přestal plnit rezidenční funkci, ale byl nadále sídlem správy panství, které se do roku 1707 rozrostlo na 30 obcí. Nejvyšším úředníkem panství Sovinec se stal hejtman, jmenovaný v Bruntále sídlícím řádovým místodržícím.

Hradu se brzo dotkly válečné událostí třicetileté války. První sovinecký hejtman Wembofsky vydal 25.101626 po vpádu Dánů Sovinec bez boje. Místodržící Řádu německých rytířů Jiří Viléme z Elkershausenu (1625 - 1641) jmenoval proto hradním hejtmanem Jana Höppera (1626 - 1649), jehož erb je umístěn na objektu tzv. Remtru.

Snadné obsazení hradu Dány však přesvědčilo místodržícího o nutnosti zdokonalit opevnění hradu.V průběhu rozsáhlých opevňovacích prací, které probíhaly v letech 1626/7 - 1643, se z hradu stala moderní pevnost, odpovídající vojenskému umění své doby.

V roce 1643 vpadla švédská vojska pod vedením Lennarta Torstenssona do Čech a na Moravu; na zpětném pochodu do Slezska, kam se švédská vojska vracela po neúspěšném obléhání Brna, se Torstensson rozhodl obsadit Sovinec. Švédská armáda o síle 8 000 mužů s 82 děly hrad ve dnech 16.9.1643 obklíčila a po úporných bojích ho 7.10. 1643 po čestné kapitulaci posádky obsadila. Švédové obnovili hradní opevnění a z hradu učinili vedle Olomouce a Uničova svůj třetí opěrný bod, umožňující švédskou kontrolu široké oblasti severní Moravy a přilehlé části Slezska. Švédové drželi hrad až do roku 1650.

Po opětovném převzetí hradu Řádem německých rytířů v roce 1650 a po provedení nejzákladnějších oprav sloužil až do poloviny 18. století jako řádová pevnost. Do branné pohotovosti byl ještě uveden dvakrát, a to v roce 1663 v důsledku nebezpečí tureckého vpádu a opět v letech 1680 - 1683, kdy hrozilo nebezpečí vpádu Tökölyho povstaleckých jednotek z Uher a Turků, oblehajících Vídeň.

Po přenesení vrchnostenských úřadů ze Sovince do zámku v Dolní Loučce v roce 1810 došlo na základě výnosu velmistra Antona Viktora (1804 - 1835) z roku 1811 k rozparcelování areálu hradu na dílčí reality, rozprodávané do roku 1830 zájemcům z řad poddaných. Prodané části hradu většinou sloužily jako laciný zdroj stavebního kamene. Opuštěný vnitřní hrad ale zůstal v majetku řádu, veřejně užívána byla nadále kaple v přízemí křídla paláce.

V roce 1836 vydal velmistr Maxmilián III. Josef d´Este (1835 - 1863) příkaz k zpětnému vykoupení rozprodaných částí hradu. V následujícím roce bylo na hradě zřízeno a zařízeno asi 6 místností pro příležitostný pobyt řádového panstva a v letech 1842 - 1845 byl před hradem postaven kostel sv. Augustina, jehož zvonicí se stala osmiboká dělová věž hradu.

V 60. letech zřídil Řád německých rytířů na hradě řádový seminář pro 22 chlapců, rektora a 4 kněze - učitele. Po přeložení řádového semináře do Opavy pronajal Řád tyto prostory v roce 1867 zemským úřadům pro Moravskoslezskou lesnickou školu, která zde setrvala do roku 1896. Počátkem 20. století nechal velmistr Evžen (1894 - 1923) hrad elektrifikovat a nově zařídit interiéry, takže v roce 1904 se zde nacházely 4 knížecí pokoje, 3 kavalírské pokoje, knihovna, zbrojnice a dalších 28 pokojů a místnost pro (nezařízenou) kapli.

V roce 1939 byl Německý řád Německou říši zrušen. Wehrmacht, užívající hrad od roku 1940, jej proměnil na zajatecký tábor pro francouzské důstojníky. Po zrušení zajateckého tábora v roce 1942 převzal hrad Sudetský lesmistrovský úřad. Ten jednal o prodeji hradu s říšským vedením SS, ale nakonec prodal hrad v dubnu 1943 Společnosti pro podporu a péči o německé kulturní památky.

V prvních květnových dnech roku 1945 hrad vyhořel. Pod střechou zůstaly jen bývalé konírny a budovy v předhradí. Již v roce 1951 byly zahájeny zabezpečovací práce; rekonstrukční práce probíhají s různou intenzitou dodnes.

Hrad Sovinec byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1965 převeden do správy bruntálského okresního muzea. V rekonstruovaných prostorách hradu ( Jižní palác, purkrabství, konírny, tzv. Remter, budovy bran) jsou instalovány expozice týkající se historie objektu, hlavní věž hradu poskytuje výhled do překrásné krajiny sovineckého přírodního parku.

Na Sovinci probíhají příležitostné výstavy , jsou zde pořádány kulturní akce, zejména vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků a prezentace tradičních řemesel.

Provozní doba:

duben + říjen: so - ne : 9.00 - 17.00 hod
květen - září: út - ne: 9.00 - 17.00 hod
zavírací den: pondělí

Výše vstupného:
plné: 40,-Kč (dospělí)
snížené: 20,-Kč (děti od 6 let, studenti, důchodci, držitelé karty EUROBEDS a Čtyřlístek)

V případě konání kulturních pořadů je vstupné navýšené o 10 - 20,-Kč

Prohlídky se konají s výkladem k historii s průvodcem. Mimo běžnou prohlídku i při akcích.

Návštěvníkům hradu jsou zpřístupněna 1. - 5. nádvoří a dále tzv. Horní hrad (nejstarší část hradu) s vyhlídkovou věží s výhledem do překrásné krajiny sovineckého přírodního parku. V bývalých konírnách jsou instalovány expozice Lesnické školy na Sovinci a expozice drobností z historie hradu, v purkrabství expozice cínu a zbraní, ve vyhlídkové věži, Jižním paláci a na hradních nádvořích jsou realizovány výstavy, v Boskovickém paláci lapidárium.