ZOO Dvůr Králové
(informace k 27.6.2005)

Tato naše překrásná ZOO má neméně krásné internetové stránky. Veškeré informace jsem čerpala z oficiálních stránek ZOO. Níže naleznete pouze velmi stručné informace a radím všem, kteří mají rádi zvířátka, aby tuto zahradu navštívili. Na internetových stránkách zahrady : www.zoodk.cz naleznete podrobné informace.

Z historie
Letní výběhy
Pavilony
Zimní sezóna
Safari
Vstupné

Z historie ZOO
Královédvorská zoologická zahrada vznikla na území původního soukromého parku s překrásnou budovou - kopií renesančního zámku (originál leží u Vídně), kterou nechal jako letohrad postavit začátkem 20. století (1905) továrník Richard Neumann. Po znárodnění textilního průmyslu v roce 1945 vzniklo ve „vile“ městské Vlastivědné muzeum, jehož součástí se postupně staly klece s evropskými zvířaty - základ budoucí ZOO.
Zoologická zahrada byla oficiálně otevřena pro veřejnost dne 9. května 1946 na ploše pouhých 6,5 ha. Prvním správcem ZOO a zároveň kustodem muzea byl Josef Fabián (správce ZOO 1946-1953). Především v prvních desetiletích byly jednotlivé klece a výběhy stavěny svépomocí.
K významnému rozvoji zahrady došlo za Františka Císařovského (ředitelem ZOO v letech 1956-1965). I když řada akcí byla stále prováděna svépomocí, vznikly první velké pavilony, které byly nejmodernější v tehdejším Československu (terárium, výběh ledních medvědů, pavilony šelem, pavilon pro slona aj.). Celková plocha ZOO se zvětšila na 28 ha a kolekce zvířat byla rozšířena o řadu vzácných a exotických druhů.
Dalším mezníkem byla 70. léta, kdy ZOO zorganizovala 8 expedic do různých zemí Afriky a dovezla kolem 2 tisíc zvířat. Specializaci zahrady na africkou faunu prosadil ing. Josef Vágner, CSc. (ředitel v letech 1965-1983). Dovezená zvířata (především kopytníci, ale i šelmy, opice a plazi) dala základ unikátním chovům, které ze zahrady činí jedinečnou genobanku četných afrických kopytníků na Evropském kontinentě.
Významným modernizátorem a realizátorem nových expozičních trendů v zahradě byl Ing. Jiří Svoboda (ředitel v letech 1984-6), který zahájil výstavbu expozic a výběhů imitujících přirozené prostředí, zrušil v celé ZOO zábradlí a zahájil zakrývání budov a plotů palisádami, vegetací a podobně. Zahájil také výstavbu řady objektů, bez jejichž realizace by nedošlo později k otevření Safari pro veřejnost. Experimentálně začala být vypouštěna některá zvířata do Safari, které bylo poprvé otevřeno pro návštěvníky MVDr. Pavlem Sukem (ředitel v letech 1988-1990) 8. května 1989.
V současné době dosahuje královédvorská ZOO výjimečných světových úspěchů v chovu nosorožců, žiraf, zeber, buvolů a řady druhů antilop. Počtem držených zvířat je největší ZOO u nás a je nejznámější i nejslavnější českou zoologickou zahradou. Zároveň je největším chovatelem afrických zvířat v Evropě a patří mezi nejkrásnější ZOO Evropy i světa.
Jako jediná v ČR nabízí v létě (od května až do konce září) „Africké safari“, v němž návštěvníci projíždějí ve speciálně upravených safaribusech mezi volně vypuštěnými zvířaty – kopytníky a ptáky.
Od roku 2003 jezdí po safari dvouposchoďové autobusy.
Významnými akcemi v historii ZOO po roce 1990, realizovanými zejména poslední ředitelkou RNDr. Danou Holečkovou (ředitelka od roku 1996) jsou výstavba nového „Pavilonu šelem“ (1990-3), přestavba a rozšíření výběhů a pavilonu pralesní antilopy bongo (1995-7), otevření ve střední Evropě unikátního tropického pavilonu s volně létajícími ptáky „Ptačí svět“ (1998), generální přestavba pavilonu ryb a plazů na tropický pavilon „Vodní světy“ (1997-2000), výstavba moderní restaurace „U lemura“ s novým vstupem do ZOO a ostrovem lemurů kata (1999), přestavba skladu na pavilon pro žirafy Rothschildovy a výstavba nových výběhu pro tyto žirafy (2000), výstavba „Pavilonu lvíčků“ (2000), výstavba hotelu „Safari“ a expozice veverek kapských (2000-1), výstavba „Velké průchozí ptačí voliéry“ (2002), generální přestavba „Pavilonu hrošíků“ (2002), rozšíření výběhů psovitých šelem (2003), generální přestavba „Pavilonu lvů“ (2003-2004), výstavba „Pavilonu pro okapi“ spojená s přístavbou a modernizací pavilonu bong (2004), generální přestavba „Pavilonu slonů“ (2004), modernizace pavilonu pro antilopy (2004) a generální přestavba „Pavilonu pro plameňáky“ (2004).

ZOO Dvůr Králové je členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ) ustavené v roce 1990 a sdružující 15 ZOO v České republice a 4 na Slovensku.
Od roku 1995 je řádným členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která organizuje evropsky koordinované chovatelské programy (EEP) – královédvorská zahrada je členem 34 takových programů.
ZOO je také členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií ( WAZA – známá též jako WZO a IUDZG ), která sdružuje kolem 150 nejvýznamnějších zoologických zahrad světa.

nahoru

Letní výběhy

Nejpůsobivější částí zahrady je bezesporu procházka mezi velkými letními výběhy, které jsou od dubna do října osazeny různými druhy afrických kopytníků a ptáků. Protože u těchto výběhů nejsou realizovány v dostatečné kapacitě pavilony, jsou na ně vypouštěna zvířata pouze v klimaticky příznivém období roku. Přes zimu jsou umístěna v několika zimovištích a ven chodí do menších celoročně využívaných výběhů, kde se střídají s dalšími druhy (pobyt afrických druhů venku v zimním období limituje teplota a sníh, resp. led ve výbězích).

Současné osazení letních výběhů:
Velký letní výběh:
chovná skupina antilop koňských
chovná skupina zeber damarských
chovná skupina pakoní modrých
chovní jedinci mrchožravého čápa marabu
čáp sedlatý
husice egyptské
Val:
chovná skupina vodušek abok
chovná skupina přímorožců arabských
buvolci pestří
sup africký

Severoafrický výběh:
chovná skupina adaxů
chovná skupina oslů somálských
pár velbloudů jednohrbých

Panoramatický výběh:
chovná skupina vodušek znamenaných
chovná skupina nyal nížinných
chovná skupina impal
chovné hejno pelikánů
chovné hejno jeřábů královských

nahoru

Pavilony:

Pavilon Hrošíků
Tento nevelký pavilon imituje deštný les Afriky – životní prostředí hrošíků liberijských – malých příbuzných hrochů. Hrošíci žijí podobným způsobem života jako prasata, a proto velmi často leží na souši, čímž se liší od svých bratranců – hrochů, kteří tráví většinu času ve vodě. Protože hrošíci jsou relativně malá zvířata, může být jejich expozice osazena živými rostlinami, které dotváření klima i prostředí. Kromě části expoziční určené pro 2 zvířata a určené očím návštěvníků, má pavilon chovatelské zázemí, kde může být drženo několik dalších jedinců.

Pavilon Lvíčků
Tento nevelký pavilonek imitující deštný les Jižní Ameriky seznamuje se vzácnými malými druhy primátů, kterými jsou dva druhy lvíčků a nejmenší opice – kosman zakrslý vážící v dospělosti pouhých 100-140 g. Lvíčci, kterým hrozí bezprostřední vyhubení, dostali své jméno podle dlouhých chlupů na krku a hlavě tvořící hřívu, podle níž jsou i pojmenováni. Patří mezi tzv. drápkaté opičky a protože obývají jen velice malý areál nedaleko brazilského Rio de Janeira, hrozí jim absolutní vyhubení v důsledku plošného kácení pralesů. Dnešní početnost obou druhů je odhadována na posledních několik stovek zvířat. Naše ZOO je zapojena do světové kampaně na záchranu brazilských deštných lesů. Lvíčci patří mezi kosmanovité, stejně jako kosman zakrslý a tamarín pinčí, kterého návštěvníci mohou vidět v pavilonu Vodní světy.

Pavilon Primátů
Opice jsou pro návštěvníky velmi atraktivní a v současné době jsou vystavovány v několika expozicích. Hned za vchodem leží ostrov lemurů kata, kteří na něj přecházejí nad hlavami návštěvníků z restaurace U lemura, kde mají své obydlí. V pavilonu primátů najdou návštěvníci největší kolekci lidoopů v ČR tvořenou chovnými skupinami orangutanů a šimpanzů, kterou doplňuje pár goril (samec Tadao a samice Kamba, kteří přežili „pražskou povodeň“ v roce 2002). V pavilonu je umístěna také největší chovná skupina afrických stromových gueréz angolských. Malé druhy primátů návštěvníci uvidí v Pavilonu lvíčků a Vodních světech. V současné době je v ZOO chováno 10 druhů opic.

Pavilon Šelem
Šelmy patří mezi nejatraktivnější zvířata, neboť svojí smyslovou i tělesnou dokonalostí vždycky přitahovaly pozornost člověka. ZOO Dvůr Králové je specializována na Afriku, a proto i její druhy šelem žijí v Africe. Expozice šelem jsou soustředěny na pavilon kočkovitých šelem, psovitých šelem a několik menších expozic areálu zoologické zahrady.

 

Pavilon Ptačí svět
V menší hale „Ptačího světa“ jsou ptáci umístěni ve voliérách, oddělených od návštěvníků tenkými nerezovými ocelovými strunami, které zde byly použity poprvé v ČR, a které jsou dohromady dlouhé 22 km. Tato hala představuje dva biotopy – savanu a tropický les. Návštěvníci zde mohou projít australskou a africkou savanu, asijský tropický les a jihoamerický prales a prohlédnout si kolem 80 ptáků ve 35 druzích. Mezi oběma halami si mohou návštěvníci prohlédnout odchovnu mláďat, kde bývá největší atrakcí krmení a vážení, které probíhá v pravidelných intervalech podle druhu narozeného mláděte. Na druhé straně je expozice nejrůznějších druhů ptačích vajec.
Větší hala představuje tropický les a návštěvníci procházejí mezi stovkou volně vypuštěných ptáků z různých tropických oblastí. Mezi nejvzácnějších 35 druhů tohoto ptačího safari patří určitě korunáči z Nové Guiney.
Součástí pavilonu jsou rovněž venkovní voliéry s desítkami vzácných druhů ptáků.

Pavilon Vodní světy
Jedním z nejatraktivnějších pavilonů v zoologické zahradě jsou „Vodní světy“. Pavilon představuje prostředí tropického deštného lesa a živočichy žijící ve vodě nebo vázané na vodu.

 

nahoru

Safari:
Africké safari královédvorské zoo je otevřeno každoročně obvykle od začátku května (pokud to počasí dovolí i koncem dubna) minimálně do konce září. Na ploše 27 hektarů, ve 3 vzájemně oddělených "výbězích" se návštěvníci mohou projíždět speciálními SAFARIBUSY mezi 130 kopytníky a 60 ptáky, kteří jsou sem přestěhováni v dubnu ze svých zimovišť, kam se vrací každoročně v říjnu. Největší atrakcí jsou hřebci zeber, antilopy losí (samec váží i 1 tunu), skupiny vodušek a pakoní, ale i primitivní domorodý skot watusi s mohutnými rohy dlouhými i 110 cm (rozpětí až 230 cm). Na rybnících vynikají především pelikáni, husy a kormoráni a přírodní kolorit dokreslují siluety několika desítek volavek popelavých, které v safari příležitostně hnízdí a dokonce i zimují. Přírodní kulisu dokresluje také potok Netřeba, v jehož březích hnízdí i perla "české ptačí říše" ledňáček říční. Během dne mohou návštěvníci projíždět safari i opakovaně. Výklad poskytují vyškolení řidiči.
Od června do konce prázdnin projíždějí návštěvníci safari i v rámci tzv. Večerního safari, které je provozováno denně od 19.30-21.30 hodin. Odborný výklad poskytují pracovníci zahrady. Vyjížďka začíná u velké brány na parkovišti, a safaribusy projíždějí územím o ploše 49 hektarů, kolem všech letních výběhů ze zebrami, buvoly, žirafami a nosorožci, vlastním safari a také kolem chovného centra s gepardy, které je jinak návštěvníkům zcela nepřístupné. Zvláště za setmění a vlahých večerů světla reflektorů, kterými jsou zvířata nasvětlována, dokreslují iluzi "skutečné" Afriky.

nahoru

Zimní sezóna:
ZOO je atraktivní za každého počasí, zatímco v létě je často přeplněná návštěvníky, v době zimní sezóny nabízí daleko více klidu a především pohody ve všech pavilonech. Zvířata jsou ve výbězích obvykle po celou otevírací dobu, jenom v nejchladnějších měsících se ve výbězích střídají a jejich pobyt venku musí být časově omezen. Azylem za chladného nebo deštivého počasí jsou především tropické pavilony Ptačí svět a Vodní světy, kde návštěvník přímo vstoupí do tropického klimatu. Působivý je pohled do exotických biotopů také v pavilonu šelem, nočních zvířat, slonů, hrošíků, lemurů, lvíčků a veverek kapských. Atrakcí jsou nejen hraví orangutani, šimpanzi a důstojné gorily, ale i další opice v pavilonu primátů .

nahoru

VSTUPNÉ – včetně Safari a akcí pro návštěvníky:

Aktuální ceník vstupného najdete na adrese ZOO Dvůr Králové - www.zoodk.cz

Letní sezóna - otevřeno: 9 - 18 hod.

Zdroj: www.zoodk.cz - více informací naleznete zde

nahoru