Zakrslý králík je plemeno malého vzrůstu s širokou škálou barev, které jsou známé u jiných plemen. Od samého počátku vzniku si získalo u chovatelů velkou oblibu. Za svoji popularitu vděčí zakrslíci své velikosti a živé povaze. Díky malým rozměrům je lze chovat i tam, kde chovatelé nemají tolik prostoru. A to je důvod proč je zakrslý králík módní i jako domácí mazlík.

Pokud se rozhodnete chovat jen jednoho králíka, bude mu lépe přímo ve vašem bytě. Králík, který žije uvnitř domácnosti, bude mít zaručeně více pozornosti chovatele než králík žijící venku. A to právě osamělý králík potřebuje - dostatek pozornosti.

Klec
Zapamatujte si, že klec není nikdy dost velká, ale snadno může být příliš mamlá. Malý králík, vážící do 2,5 kg, potřebuje minimálně klec o rozměrech 80 x 50 cm. U větších zvířat se řiďte pravidlem, že si dospělé zvíře potřebuje v kleci lehnout jak na délku, tak na šířku. Nejlepší je pořídit mřížkovou klec. Často používaná plastová klec s mřížovými posuvnými dvířky nahoře je méně vhodná. Nejen že se dá obtížně větrat, ale teplota uvnitř může snadno dosáhnout příliš vysokých hodnot. Ke králíkovi v takové kleci se navíc můžete přiblížit pouze seshora, tedy přesně tak, jak to dělá dravec. Králík se přiblížení seshora instinktivně bojí a snaží se uprchnout. S králíkem je vždy třeba zacházet tak, aby vás viděl, to znamená být ve výši jeho očí. Klec nedávejte do průvanu, vedle topení nebo na prudké slunce. Troška ranního slunka samozřejmě není na závadu.

Co dát na dno klece
Na dno klece se často dávají piliny nebo hobliny, pravděpodobně proto, že to vyjde lacino. Mnohem lepší je takzvané organické stelivo, které se zakryje senem. Organické stelivo je vyrobeno například z papíru, kukřice, slámy nebo dřeva. Při jeho koupi si všímejte, jestli se po navlhčení rozpadá a drobí. Stelivo, které se nacucá a nabývá na objemu, radši nekupujte. Někteří králíci totiž stelivo pojídají, takže by jim způsobilo zácpu nebo ještě horší potíže.

Velmi vhodné je do klece umístit takzvanou toaletní misku. Většinou jsou plastové a trojboké, aby nezabíraly moc místa. Uvidíte, že králík bude rád močit do misky a zbytek klece bude čistší.

Misky na krmivo, vodu a krmítka
Dnes se dá pořídit mnoho druhů misek na krmivo a vodu, ale protože králíci rádi hrabou, není příliš vhodné stavět misky na dno klece. V kleci se pak totiž snadno udělá nepořádek. Mnohem lepší jsou závěsné misky, které se upevňují na stěnu klece pomocí držadel (nejlépe křídlovými matkami).
Často se používají lahvičky na pití, ale je zde určité podezření, že zvířata pak trpí nadýmáním. Proto jim raději vodu dávejte do misky. Krmítka na seno jsou zbytečná - mnohem lepší je dát králíkovi prostě do klece každý den trochu sena, tak aby je měl stále "po ruce". To ovšem platí pouze tehdy, když klec udržujete v absolutní čistotě. Jinak je skutečně lepší dát do klece seníček, ve kterém se seno udrží čisté a suché.

PÉČE O KRÁLÍKA:

Hygiena
Zachováním pravidel správné hygieny předejdete tomu, že vaše zvíře onemocní. Obzvlášť v letních měsících je dobrá hygiena nezbytností. Pokud jste do klece umístili toaletní misku, nemusíte klec čistit tak často. Toaletní miska se ovšem musí vyprázdnit každý den. Klec nebo kotec je třeba čistit asi tak jednou za týden, což obnáší vyměnit veškerou podestýlku a omýt dno vodou s čističem pro zvířata nebo octem na čištění. Misky na krmivo a pití oplachujte denně a minimálně jednou týdně je důkladně umyjte.
Mnohý chovatel se zděsí, když najde v kleci svého zvířátka červenou moč. U králíků to ovšem nic neznamená, jejich moč může nabírat podle různých okolností různou barvu, třeba i červenou.

Línání
Králíci línají, stejně jako jiná zvířata se srstí. Pokud králík sežere příliš mnoho chlupů, může se z nich utvořit v žaludku nebo střevech koule, což zvířeti způsobí potíže, které mohou končit i smrtí. Proto není žádný luxus, když králíka v době línání obden pěkně vykartáčujete. Krátkosrsté králíky kartáčujte gumovým kartáčem s n opy, čímž se uvolněné chlupy snadno vyčešou. Celé volné chomáče srsti, které se často dají poznat podle světlejší barvy, nejlépe vyberte ze srsti rukou. Podsada normálně osrstěných králíků se dobře češe hřebínkem všiváčkem.

Péče o dlouhosrstá zvířata
Srst dlouhosrstých králíků, obzvlášť čistokrevných angorských králíků, vyžaduje značnou pozornost. Pokud máte angorského králíka, musíte mu srst kartáčovat po vrstvách a nezapomínat na srst na břiše. Opět stačí po dvou dnech, od délky srsti kolem 3 centimetrů. Po střihu je nečešeme. Srst angorských králíků se také musí jednou za tři měsíce stříhat nakrátko. Když to zanedbáte, srst jim příliš zhoustne, zvířata se nemohou účinně zbavovat tepla, přestávají jíst a mohou i uhynout. Každý seriózní chovatel angorských králíků vám také při koupi takového zvířete nezapomene zdůraznit, jak musíte pečovat o srst.
Pro ostatní dlouhosrsté králíky platí, že je třeba jim srst kartáčovat jedenkrát do týdne, případné cucky odstraňte rukou nebo ustřihněte. Pokud se cucky ponechají v srsti, způsobí to plstnatění, což je úrodná půda pro vředy na kůži a další zdravotní potíže.

Chrup
Králíkům, narozdíl od většiny jiných zvířat, rostou zuby po celý život. Dva řezáky v dolní čelisti zaujímají určitý úhel vůči dvěma falešným zoubkům, které rostou za horními řezáky, a obrušují se o ně. Pokud zuby vyrostou špatně nebo pokud dojde k úrazu, při kterém se jeden zub ulomí, může dojít k narušení procesu obrušeování a jeden nebo více zubů příliš naroste, což může mít pro zvíře fatální důsledky. Proto je rozumné zuby každý týden kontrolovat, aby se předešlo případným potížím.

Stříhání drápů
Některým králíkům rostou drápy rychleji, než si je stačí obrousit. Příliš dlouhé drápy zvířeti vadí, mohou se navíc zlomit nebo zatrhnout, což je velice bolestivé. Přerostlé drápy je proto třeba ostříhat, a to nejlépe ostrými kleštičkami na nehty. Zanedbané drápy už není možno ostříhat bezbolestně, neboť spolu s drápy roste také část pařátu obsahující cévy a nervy. Pokud se sami bojíte, požádejte o pomoc veterináře nebo zkušeného chovatele králíků.

Zdroj:http://zoo.lexia.cz/